Život s Kerry

Druhý měsíc s Kerry byl náročný. Byl jsem nemocný, takže jsme strávili čtrnáct dní v posteli spolu s Kerry a antibiotiky.

Dlouho jsem ve škole chyběl, a tak na mě čekalo mnoho povinností a úkolů, které jsem musel zvládnout. Kerry doprovázela s mamkou do školy alespoň mého bratra a přitom si udělala prochazku.

Celkem vtipné bylo, když i mamka ztratila hlas a skoro tři týdny nemohla moc mluvit, takže Kerry potřebovala všechno mnohokrát zopakovat a když jsme jí dávali některé příkazy hodně potichu, tak se na nás občas dívala docela zajímavě. Potom jsme se konečně uzdravili a vše se pomalu vracelo do normálu. S Kerry jsme si zase užívali procházky, byli jsme spolu také na nákupech v Olympii, kde se chovala vzorně. V listopadu jsme toho tedy bohužel moc zajímavého nezažili a doufali jsme, že se to v prosinci zlepší.

Třetí společně prožitý měsíc - prosinec- byl bohužel velmi podobný tomu předchozímu. Opět jsem onemocněl, takže jsme dva týdny léčili průdušky.

Nejezdili jsme ani na rehabilitace. Kerry nám hodně pomáhala uvolňovat svaly. Na rehabilitaci jsme byli pochváleni, že je máme uvolněné (v rámci možností).

Udělali jsme si výlet do Plzně na vánoční trhy.

Doufáme, že příště už budeme mít společných zážitků více a nemoci se nám vyhnou.

Doufáme, že jste prožili všichni krásné svátky, plné pohody a radosti.

V Novém roce Vám přejeme vše nejlepší.

Filípek Mizerák s rodinou