Teo objevuje svět

Ahoj všichni,
hlásím se z mise „objevování světa“!

Těch pár týdnů, co jsem v nové rodině, jsem toho zažil už opravdu hodně... Třeba jsem poprvé potkal travelátor. Zatím jsem na něj ještě nenastupoval ani nevystupoval jako profík, ale panička mě na něj na chvilku posadila, abych zjistil, že se hýbe. Vyrazil jsem taky do kavárny a do obchodů, kde jsem trénoval, jak být slušný psí občan. Dokonce jsem jel i tramvají! Ze začátku jsem si trochu zakňučel, ale brzy jsem se uklidnil a začal všechno kolem sebe zvědavě pozorovat. 

Doma mám kočičí ségru. Já jsem přesvědčený, že si někdy chce hrát na honěnou… ona si to ale zřejmě nemyslí, protože vždycky uteče na nějaké vysoké místo, kam za ní nemůžu. Naštěstí je se mnou trpělivá a učí mě, že zpomalit je někdy ten nejlepší nápad. Dokonce mi už dovolila dát pusu na její čumák. Zůstala u toho ale úplně nehybně ležet a jen koukala, jako bych právě porušil nějaké kočičí pravidlo. A abyste mi věřili, že jsme už fakt velcí kamarádi, tak vám posílám foto dokumentaci, kde mi povolila si lehnout k ní ke škrabadlu... 

Co se týče výcviku – „sedni“, „lehni“ a „dej pac“ už docela dávám! Teda… hlavně když vidím piškotek a správné kouzlo rukou. Na povel „jen tak“ si ještě hraju na to, že neslyším, ale pracujeme na tom.

A spaní v boudičce? Naprostá pohoda! První noc jsem si ji musel trochu projít a lehce okomentovat, ale rychle jsem pochopil, že je to moje království. Teď spím celou noc jako miminko a můžu se tam rozvalovat jak chci!

Jsem sice ještě občas malý raubíř a rád si vyzkouším, kam až můžu zajít (protože… proč to nezkusit?), ale prý jsem šikovný a všechno se postupně učím. 

Pac a pusu,
váš chlupatý student Teo