Jak umí být Navar šikovný

Jeden den mě Navar dvakrát příjemně překvapil.

Byl s námi, se skupinou 20 kolegů, na dvě noci v penzionu blízko Kuksu. Ráno šmejdil po zahradě a na zavolání přišel k terase, na kterou vedlo několik schodů. Plechových mřížovaných, se kterými zatím neměl žádnou zkušenost. Před schody se zastavil a já jsem viděla, že je nejistý a že si pro něj dojdu a schody poprvé překonáme spolu. Ale než jsem si vzala vodítko a došla pro něj, tak on velice opatrně, ale odvážně schody sám vyšel. Šikulka. Vysloužil si velké uznání.

Druhá krásná zkušenost byla, když jsme přijeli opožděně do restaurace na oběd. Protože Navar ještě nemůže chodit dlouhé výšlapy, tak jsme za ostatními dorazili autem. Všichni už měli objednáno, a tak mě poslali objednat si k baru dodatečně. Navara jsem tedy nechala sedět u stolu, vodítko připevněné k noze stolu, a dala jsem mu pokyny sedni a čekej. Ale nebyla jsem si vůbec jistá, jak to mladé a temperamentní štěně tak dlouhou dobu vydrží. Když jsem se vrátila kolegové mi s radostí sdělovali, že Navar je skvělý pes, protože celou dobu způsobně čekal.

Tak to je on, šikovný Navar