Gump v předvýchově

...tak se to stalo, přiběhlo několik lidiček malých i velkých, a jenom "jééé ty jsou boží, krásný plyšaci, sameťáci..." chvíli to s nimi šlo, ale pak mě vzali do rámusící plechové bedny (auta) a to už jsem řval: "mamííí, bráškové kde jste!". Vypadalo to, že mě odvezou zpátky, ale babička na mně mluvila tak přesvědčivě, až jsem usnul a vydrželo mi to skoro tři hodiny.
Pak zase jupííí, vrhlo se na mne hejno lidiček... ten je boží, ten je krásný... a pak pomalá seznamovačka s dvounohýma i čtyřnohýma - jééé těch tady je... Gája vypadá trochu jako mamina, cucnout mi nedá, ale jinak je hodná.
Kámoš Bolt krásně chlupatý, dobře se kouše, nosí mi hračky, ale pak mi je nechce půjčit a ostatní jsou menší než já. Jídlo sním všechno, spím v bedně (ne plechový). Na malou i velkou chodím ven, umím výborně kakací tanečky, když se to nepodaří je trochu hudrání, ale to vychytáme. Jen kdyby nebylo venku tolik zajímavých věcí, ale většinou je to fuj, někdy se mi podaří s tím zdrhnout, ale pak mě zatahají za to zelený dlouhý, na konci je babička, když to neplivnu, sama mi to vezme z tlamičky, to je teprv brrr. Tak to raději plivnu hned, když mi přísně řekne Gump a je mi jasné, že takhle ne....
Když se mi bude takhle dařit, filmový hrdina asi nebudu, ale asistenční pes budu výborný...
Váš Gump