Od neposedného štěňátka udělal Forest obrovský pokrok
V říjnu jsme se s Forestem zúčastnili posledního testovacího srazu v rámci předvýchovy, který předurčil, že naše poslední společné týdny budou zaplněné pilováním vzorné chůze, tréninkem nákupu s košíkem a klidného scházení ze schodů. Neflákali jsme se ale ani v seznamování se zatím neznámými vjemy a místy.
Forest se mimo naše už obvyklé aktivity a rozdávání mazlení na všechny strany vydal na promítání filmu v místním kině, pokochal se podzimním výhledem z rozhledny, nedaleko které se potkal s pštrosem Karlem a navštívil zoologickou zahradu, kde ho zvědavě okukovaly hlavně surikaty a kočkodani. Proběhnul se po plzeňském psím hřišti, omrknul nejnovější trendy za výlohami nákupního centra a po jízdě tramvají zvládnul i šlofíka pod školní lavicí při přednášce Antropologie jídla. Taky nadšeně vyzvednul nejmenšího člena rodiny ve škole nebo asistoval při výběru nejlepší příchutě mléčného koktejlu ve fast foodu. A dokonce se v sále přeplněném tanečními páry a se znějící hudbou doprovázející lekci společenských tanců, ukázal jako mistr klidu a z rohu místnosti bez vyrušování sledoval dění.
Od neposedného štěňátka udělal obrovský pokrok, a přestože je stále někdy neposeda, co by raději objevoval svět nebo si hrál, namísto klidného vyčkávání, než si jeho dočasná lidská smečka dojí svůj oběd nebo dopije punč, vyklubal se z něj opravdu úžasně vnímavý a snaživý pes, na kterého jsme moc pyšní. Přejeme mu úspěch i v další fázi výcviku a samozřejmě aby i své budoucí rodině rozdával spoustu lásky a dělal radost.
