Chlupaté novinky od Foresta
Občas si říkáme: "Ještě že nemáme těch zvířátek víc, nejenže by to mohlo vypadat, že zakládáme zoologickou zahradu, ale za chvíli by to u nás připomínalo oblíbený hlavolam se zvířátky." Na mysli máme ten, v němž pastevec vede kozu, vlka a pod paží nese hlávku zelí. Pokračovat v cestě jim znemožní řeka, přičemž řešení hádanky je takové, díky němuž se podaří kozu i zelí převézt bez úhony v loďce, kam se vejde pouze pastevec a 1 zvíře, nebo hlávka zelí. Připadám si podobně, když se snažím logisticky vymyslet, jak uchránit kočku před příliš akčním štěnětem, které čím dál častěji zapomíná brzdit - jedno zvířátko dovnitř, druhé ven.
Během uplynulých týdnů jsme kromě již zvládnutých povelů a jejich zařazování v rušnějším prostředí, soustředili pozornost na podávání předmětů a nácvik chůze a pohybu na veřejnosti. V březnu jsme oslavili velký úspěch, který rozhodně stojí za zmínku - Forest začal s nadšením (samozřejmě pod podmínkou, že odměnou bude jeho oblíbená hračka) podávat krabičku na léky a později i jiné drobnosti.
S přicházejícím jarem si oblíbil trhání sedmikrásek a pospávání na parketách v místech, kam dopadají sluneční paprsky a podlaha hřeje. Také se vytasil s novým způsobem zlobení. Jednou při zastávce v parčíku, tváříc se naprosto bezelstně, popadnul konec dlouhého vodítka a se zápalem běhal s doprovodem několika kotrmelců v kruzích okolo páníčka, dokud ho úplně neomotal. Podezřívám ho, že nás občas pozlobí jen proto, abych měla o čem psát a jenom ho tu nevychvalovala.
V březnu s námi trénoval třeba kavárenské povalečství, nicnedělání a odpočívání uprostřed ruchu. Svezl se prvně v tramvaji, kochal se výstavou obrazů v muzeu, pomáhal vybírat knížku v knihovně, stal se součástí naší domácí kapely a slyšel tóny harmoniky, flétny nebo kláves, okouzlil pracovníky lékárny, zažil velikonoční trhy na zámeckém nádvoří i s kytarovým koncertem a prošel se parkem vedle daňků, pávů a lam.
