Poslední týden s Fínou
Poslední týden s Fínou byl nabitý. Každý se chtěl rozloučit, někteří uronili slzičku či dvě, a dokonce při oznámení, že místo Fíny přijde další chlupatá a roztomilá „přítula“, se holedbali, že to nebude stejné, že Fína je jen jedna.
V sobotu jsem pomáhala s organizací pohádkového odpoledne ve Vlašimském parku, kde jsme měli zastávku s bílou paní. Fína si ležela opodál ve stínu na trávě a po chvíli usnula. Před začátkem jsme se byly vyběhat na louce a samotné pozorování netenčící se fronty dětí s rodiči ji zmohlo. V neděli ráno mně Fína asistovala při sekání zahrady, běhala za traktůrkem a dost jí to bavilo. Pak se jí ujala sestřenice, která se rovněž chtěla rozloučit. Cestu do Prahy jsme to vzaly přes rozhlednu Špulka s nepopulárními roštovými schody a přechody. Fína se zprvu moc netvářila, po chvíli a s párečken psím jako lákadlem odměny vyšla do prvního patra a pak ještě kousek výš. V neděli jsme jely na Kokořínsko ke kamarádům, kde Fína číhala na Mikeše, tamější černou kočkou, se kterou by si bývala ráda hrála. Nicméně Mikeš byl poměrně netečný a skoupý, a tak Fína vzala zavděk zahradou a místním malým koupadlem, kam vlítla jak velké voda.
V pondělí ráno jsme pak vyrazily směr Starý Plzenec. Cestou jsme se stavily na Točníku zkontrolovat medvědy. Medvěd tam byl, cestou se po výběhu se stavil zkontrolovat Fínu. Pak si lehl a drbal se na hlavě.
Přejeme Fíně hodně úspěchů do následného výcviku.
