Zasněžené tlapky: Alvin v únoru

V únoru pořádně nasněžilo, a tak jsme si potvrdili, že Alvin má sníh opravdu rád. Jenom se stále nemůže rozhodnout, jestli je to spíše taková obří válecí podložka, univerzální hračka, nebo jídlo. (Mimochodem první, které je servírováno ve správném množství.) Vymyslel také čtyři hry, vhodné na zimní procházky a zde je nezištně sdílí s ostatními štěňaty.

Hra 1: „Šikmá plocha“.

Pravidla: učiňte jeden skok směrem ze svahu, čím větší, tím lepší. Od tlapek se vám odvalí malá sněhová koule. Koule vám chce ze svahu utéct dolů, přičemž se zvětšuje. Rychle se za ní vrhněte! Koule rovněž zrychlí, zvětší se, a přidá se k ní množství jiných. Rychle se za nimi vrhněte!  Takto pokračujte, dokud svah neskončí, váš pán nezešílí, nebo se koule nespojí do podoby, kdy lidé zavolají spoustu vašich kamarádů, co umí hledat jiné lidi pod sněhem.

Hra 2: „Sprostý sněhulák“.

Pravidla: najděte si vhodný strom s větvemi v úrovni temene vašeho páníčka. Lehněte si ke kmeni a upoutejte jeho pozornost, takže ten k vám skloní oči a radostně pokročí za vámi. Jsou-li větve pokryty dostatečně mohutnou vrstvou sněhu a nemá-li páníček neoprenový oblek, v příštím okamžiku ve hře „sprostý sněhulák“ zvítězíte!

Hra 3: „Stavbyvedoucí“.

Pravidla: najděte si děti, stavící něco ze sněhu. Jak známo, děti jsou celkově neopatrné, je tedy reálné riziko, že se o všechnu zábavu s iglú čí sněhulákem dříve či později připraví tím, že stavbu dokončí. Těsně před tím proto přes ni přeběhněte a umožněte tak dětem bavit se znovu, ideálně od začátku.

Hra 4: „Polární krajta“.

Pravidla: vyplývají samovolně ze skutečnosti, že zimní krajina je zjevně útočištěm zvláštního druhu hadů. Tito vylézají zpravidla v okamžiku, kdy jste se stopovačkou vypuštěni na větší zasněženou pláň. Jsou velmi lstiví, o čemž se můžete přesvědčit, když se ve vhodný okamžik ohlédnete. Hada samotného sice neuvidíte, jeho stopu však ano; navíc je z ní patrné, že vás již nějakou dobu pronásleduje. Rychle se po stopě vrhněte a povšimněte si, že v tu chvíli nesmírně vzroste i hadova aktivita. Za chvíli se to na pláni hadími stopami jenom hemží! Had sice dosud nebyl nikdy chycen, ba ani spatřen, ale lze ho úspěšně zastrašit; pokud budete dostatečně vytrvalí, nakonec se had lekne a obvykle kolem okamžiku, kdy jste přepnuti zpátky na vodítko, dá konečně pokoj a je tedy zjevné, že jste v honičce jednoznačně vyhráli vy.

Poznámka Alvinových dvounožců: Alvin se v únoru naučil nelovit lyžaře, nejíst sníh, jezdit rolbou, nevšímat si vody a labutí na náplavce, trpělivě vydržet kapání meducíny do očí, nosit v dešti a ve sněhu softshellku, prospat zpívání v hospodě i dvouhodinové čekání na chirurgii a také zřejmě dotáhl k vrcholu svou kariéru kulturního psa, když v Národním divadle v Praze prospal představení Kytice.