Volte Alvina!

Tak, a už toho bylo dost! Alvin je dobrosrdečný a přejícný pes, ale čeho je moc, toho je příliš! Mistička jeho trpělivosti již přetekla! Posuďte sami!

Beran. Ryba. Činčila. Havránek. Skopeček. Sokol. Vrána. Zajíčková. Kohoutek. Králíček.

Co mají společného, ptáte se? Ti všichni byli zvoleni do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky!

A kde je nějaký fleťák? Aha! Kde jakýkoli retriever? Aha! Kde je proboha vůbec nějaký, jakýkoli pes? Tak v Parlamentu je činčila, ale pes ne? Je tam kde kdo, ale nejvěrnější přítel člověka ne?! To už by tam klidně mohl sedět třeba ten zelený zlobr s divnýma ušima! Ne Alzák, ten druhý… Cože? Kdo že tam je? On v Parlamentu skutečně zasedá pan Schrek?! Jako bez legrace??? 

 A dost! Tak to tedy ne! V příštích volbách chceme alespoň dva zlaťáky, nějakého toho boxera, pár jezevčíků. Nejméně tři vlčáky do sněmovních výborů. Do bufetu nějakého menšího pudla, aby to celé nevyžral.  Kancléř sněmovny to stádo musí uřídit, takže tam čuvače. A samozřejmě předseda sněmovny: ten musí mít zkušenosti i ze zahraničí, takže tam kokršpaněl, a je to.

Co? Politické zkušenosti? Jako vážně?! Skutečně si myslíte, že neumíme hrabat? Že se nedokážeme servat o každou kost? Že bychom na sebe nevydrželi celý den jen štěkat?

Tak vidíte… Takže příště: volte Alvina!

Alvin kulturní

Než ale zasedne v kuloárech, pečuje Alvin o svůj všestranný kulturní rozvoj. A tak vám může vřele doporučit divadelní představení „Hrobka s vyhlídkou“, které hraje ochotnický soubor „Naše divadlo Praha“ na scéně Divadla Karla Hackera na Praze 8. Na začátku byl pravda terčem udivených pohledů mnoha diváků. Ačkoli zcela spořádaně, ba letargicky spočíval na podlaze v jogínské poloze „štěně po procházce“, známé též jako „nehybný chuchvalec chlupů“,  sálem se neslo mrazivé vlčí vytí. Záhy se ukázalo, že už jde o součást představení a následoval i sbor krákajících krkavců, a to už mu opravdu nikdo nemohl přišít. Dlužno dodat, že zkušeného jogína ani jedno, ani druhé nepřimělo cvičení přerušit. Hra byla skvělá, určitě zkuste.

Podobně nosná byla návštěva zoologické zahrady v Plzni, kde návštěvníci ocenili Alvinovu přítomnost zejména u výběhu lvů. Protože zatímco jindy tyto kočkovité šelmy zdatně dělají to, co je kočkovitým šelmám nejvlastnější, a budí se výhradně na žrádlo, tady se naopak kočičky přišly podívat až tam, kam to bezpečnostní sklo dovolilo. (Do této Zoo běžní psi nesmí, jinak by jim zřejmě byl nějaký pes ukradený.) Alvin si v tu chvíli naopak vzpomněl, že si vlastně chtěl koupit v suvenýrech pohled, nebo kávu z automatu, nebo cokoli jiného někde jinde. Tvářil se samozřejmě povzneseně a nad věcí, ale jak ukázkově se držel u nohy, to se jen tak nevidí…

Na koncertu Nezmarů žádné podobné vzrušení nenastalo, nechal se členy legendární skupiny obdivovat a projevoval jim náležitou přízeň za jejich energický a bezchybný výkon. Pouze ho mrzí, že se ještě nenaučil tleskat packami, nicméně ocáskem o podlahu či jakékoli jiné předměty umí své nadšení vyjádřit dokonale.

Vynikající mladý ústecký hudebník Petr Lüftner je nicméně momentálně Alvinovým nejoblíbenějším hudebníkem na světě, protože písničkář v něm správně rozpoznal jeho rasu, přímo během koncertu o něm pochvalně zahovořil a přestávce se nad drinkem sblížili. (Každý nad jiným.) Nyní tedy Alvin jeho tvorbu všude doporučuje, což je o to snazší, že jde o tvorbu mimořádně zdařilou, a i my Vám upřímně radíme: neváhejte, a něco si od něho hned jděte na internetu poslechnout. Nebudete litovat!