První setkání rodiny Ťaškých a fenky Zuzany
Chceme moc poděkovat za hezký prodloužený víkend v Třemošné.
Konečně po dlouhém čekání jsme se dočkali a sešli jsme se s našim budoucím asisťákem Zuzkou. První setkání bylo úžasné. Bez jakéhokoliv ostychu nebo strachu za náma Zuzka přišla hned si nás všechny 3 oňuchala a opusinkovala :o) Kubík jenom koukal co se to okolo něho pohybuje za to veliké chlupaté stvořeníčko. Aniž by věděl "o koho" se jedná, okamžitě se mu očička rozšířila natšením a začal se usmívat. Po chvilce nám Olina s Jirkou předvedli co všechno už Zuzka umí a jak na ni. Něco jsme si vyzkoušeli hned na místě - otevírání dveří, podání plínky, sundávání ponožek, klasické povely jako např. sedni, lehni... když jsme viděli, že nám to docela jde, tak jsme šli ven. Naučili jsme se jak postupovat, když chceme nastoupit do výtahu, jak vylézt z výtahu a jak Zuzku při procházce véct vedle kočárku.
Večer jsme už zůstali sami se Zuzkou. V noci proběhlo jenom 1 venčení. Občas za náma Zuzka přišla, aby zkontrolovala jestli je všechno v pořádku. Když jsme ji pohladili tak se opět vrátila na svoje místo a spala dál.
Na druhý den za náma dopoledne přišla Renata a předvedla nám polohování. V životě bych nevěřila, že se Kubík tak krásně sklidní a bude si to užívat. No jeho úsměv na rtech nás všechny odrovnal... I jsme vyzkoušeli olizování - masírování. Po delším čase až si na to Kubík zvykne tak se mu to jistě zalíbí. Poprvé byl takový vyjukaný co se to s ním děje. Neplakal, občas zaprotestoval, ale neplakal. Takže jsme na dobré cestě.
Odpoledne jsme se vydali do nákupního centra vyzkoušet jak to půjde Zuzce tam. Ale musím říct, že na to jak je temperamentní a občas s náma i chvilku "bojuje", tak to byl ukázkový pes!!! Neudělala ani jednu chybičku a byla velice poslušná. Asi jí dělalo radost, když se na ni všichni koukali a z povzdálí ji chválili jak je šikovná. No a večer za náma ještě na chvíli přišel Jirka kouknout jak nám to se Zuzkou jde. Nějaké malé nedostatky nám ještě vysvětlil, ale jinak byl doufám spokojený :o) Druhou noc už neproběhlo ani jedno venčení, spalo se až do rána. Po probuzení jsme šli naposledy Zuzku všichni vyvenčit a trošku se projít. Pak už následovalo balení všech věcí a jeli jsme do Tesca. Zkusili jsme si tam projet trasu která nás bude čekat na secvičování při testech.
Jsem ráda, že jsem si to takhle mohla zkusit, aspoň budeme vědět co nás čeká v září. No a nastalo loučení... nejraděj bych si tu smetanovou kuličku nacpala do auta a odjela i s ní domů, bohužel ještě si musíme počkat. Tak už teď se moc těšíme na další shledání!!! Až budeme mít Zuzku doma bude to změna jenom k lepšímu, stále se u nás bude něco dít. A Kubík bude mít k sobě parťáka.
S velikým pozdravem pro Vás všechny se loučí rodina Ťašká.
Patronem týmu je Nadace Leontinka.
