Zdravíme z Albrechtic

Milé Tlapky,

zdravíme z Albrechtic. Nastal čas, abychom vám napsaly pár řádků o našem soužití.

Nic nového u nás není, žijeme si stále stejný pohodový život. Zorka s námi žije už přes pět let a stále asistuje na jedničku. Je na ní vidět, že i po tolika letech ji práce neskutečně baví.

Taky si umí prosadit svou. Tento týden jsem jela k lékaři a protože jsme s mamkou věděly, že nebudeme pryč dlouho, myslely jsme, že jí necháme doma. Jenže to jsme se zmýlily. :-) Máme v autě rampu, na které jezdím, když jedeme nějakou krátkou trasu. Takže i k lékaři, když jedu pouze s mamkou. No a Zorka, aby si pojistila, že nezůstane doma sama a pojede na "výlet" s námi, sedla si na rampu a odmítala se uhnout, abych tam mohla nastoupit já jako první. :-) Až teprve, když dostala slib, že opravdu pojede s námi, milostivě se mi uhnula z cesty.

Bude to už skoro měsíc, co jsme byli pozváni na svatbu našich sousedů (z té pochází fotka, kterou přikládám). Zorka se chovala vzorně. :-) Všichni jsme si to moc užili.

Jinak je Zorka zdravotně v pořádku, váží cca 30kg.

To by bylo od nás pro dnešek všechno a zase se ozveme.

Mějte se hezky.

Zdraví Niki a pac a pusu posílá Zorka