Dva roky se Žofkou

Pěkný večer,

již to jsou dva roky a dva měsíce co nám do života vstoupila Žofka. Po všech peripetiích, které nastaly po narození naší nejmladší dcery to je "někdo", kdo nám pomáhá celou situaci lépe zvládat.

Žofka byla zpočátku parťák jen pro mne a pro Aničku, aby pochopila, že právě nám dvěma má co nejvíce pomáhat. Nyní už je ale pevný člen celé rodiny. A když je potřeba, pomůže svým klidem a teplým kožíškem i sestrám.

Pro Aničku je Žofinka i občasným nepříjemným prvkem. A to jen proto, že se na ní musí naučit důslednosti, pravidelnosti a péče. Protože ne vždy se Aničce chce dát jí najíst, vyčesat, vyčistit jí zoubky, obléct jí. To pak musí pomoct maminka nebo sestry. Někdy je ale krásné pozorovat když to vše Anička děla sama od sebe aniž by jí to musel někdo říkat. Ta oboustranná péče a láska je na nich znát hlavně večer, když spolu usínají v objetí.

Musím říct, že Žofinka je velký pomocník i pro mne kdy po operaci kyčle se bez problémů naučila mi podávat berli a cokoliv co mi spadlo na zem.

Věšení prádla je pro ní radost. Na rozdíl pro mě :) Na plenku po přebalení Aničky už čeká v pozoru aby ji mohla odnést ke koši.

Přiznám se, že už si nikdo z nás neumí představit, že by tahle bílá Sněhurka s námi nebyla.

Děkujeme všem z celého srdce za pomoc a podporu bez níž bychom k Žofince nikdy nedošli.

V příloze zasílám pár milých a hřejivých okamžiků

Markéta, Anička a Žofka :)