Výletnice Zoe
Ahoj kamarádi,
jak jsem slíbila, tak píši. Přes prázdniny nebylo moc času, stále jsme byli někde na výletě.
Zámek Častolovice
Na zámek psi klasicky mohou, takže s mým vstupem nebyl problém. Nejdříve jsme si koupily vstupenky na prohlídku, která začínala za pár minut. Procházely jsme komnatami zámku a paní průvodkyně nám o všem vyprávěla. Zajímalo by mě, co lidi na těch zámcích vidí, já v každé místnosti padla nudou. Jediný, co se mi velmi líbilo, byla maketa psa a hlavně jeho pelíšek v relaxačním pokoji. Po prohlídce interiéru zámku jsme si šly prohlédnout i zámeckou zahradu s oborami. Tam Vám bylo takových divných zvířat, nejdřív jsme viděla daňky a i když se mi velmi líbili, já je nezajímala, neměla jsem totiž pro ně žádné jídlo. Také tam měli prase, ale to víc zajímalo bahno, než já. Na druhou stranu je to fajn, že si mě nevšímaly, aspoň jsem se tam mohla v klidu procházet a nic mě nevyrušovalo. Když jsme měly prohlédnutý zámek i zahrady nasedly jsme do auta a jely do našeho domova bez divných zvířat.
Koncert na hradu Lipnice
V pátek chvíli po poledni jsme sbalily pár věcí, nasedly do auta a vydaly se na víkend na Vysočinu. První zastávka byla kemp, kde Lenka s paničkou postavily stan a zaplatily ubytování a jeli jsem na koncert. Při vstupu dostaly panička s Lenkou na ruku oranžové náramky, já ne, mě stačila má oranžová vestička. Panička s Lenkou seděly na dřevěné lavici a mě daly na zem deku a panička mě neustále přikrývala, aby mi nebyla zima. Chvíli jsme pozorovala, co se děje na pódiu, ale pak mě to přestalo bavit a asi u třetí písničky jsem usnula. Panička mě vzbudila až na konci, okolo jedenácté, když všichni tleskali a hudebníci pomalu odcházeli. My nasedli do auta, jeli do kempu a spali až do rána.
Zoo Jihlava
Druhý den jsme hned po snídani vyrazily do Jihlavy a naše první, a zároveň jediná, zastávka dne byla samozřejmě ZOO. Můj vstup byl ohlášen předem a na pokladně o mně již věděli. Zvířata zřejmě o mě také věděli, jelikož si mě až na výjimky nevšímaly. Jenom na mě zaútočilo pekari a tygr si mě tak divně prohlížel. Zajímavé setkání jsem ale zažila u Babiččina dvorku. Ležím si tak na zemi a pozoruji tamaríny pinčí, kteří si volně běhají na větvích nade mnou, a v tom se k nám hlásí paní, se kterou si Lenka psala o mém vstupu. Myslím, že to pro ní i její kamarádku bylo kouzelné, když se šly podívat na zvířata v Zoo a uviděli budoucího asistenčního psa. V Zoo jsme celkově strávily šest hodin, ale mě to nevadilo, hodně jsme odpočívaly a já viděla některé mé dávné příbuzné, například hyeny nebo vlky.
Po Zoo jsme měly naplánovanou ještě procházku městem, ale byly jsme tak znaveny, že jsme jeli rovnou do kempu a šly se pouze podívat po okolí a pak docela brzo spát.
Kutná Hora
Druhý den jsme se cestou domů stavili v Kutné Hoře na menší adrenalinový zážitek. Nejdříve jsme se podívat na Kutnou Horu pěkně z výšky. Na Rozhledně na Kaňku nejdříve dělaly trochu problémy, ale když jim panička řekla, že můžu všude, dovolili my abych tam teda zůstala. Pak jsme jeli ještě na bobovou dráhu, tak byl můj vstup do areálu ok. Na bobu jsem se svézt nechtěla, ale velmi jsem si užívala ten pohled, když jela panička. Po paničce si poslední jízdu zajela Lenka a jeli jsme domů na večeři.
Doksy
I v srpnu jsme vyrazily na víkend pod stan. V pátek po obědě jsme dali věci do auta a vydaly se na cestu. První zastávka bylo muzeum Čtyřlístku v Doksech. Hned u vstupu byla cedule, aby lidi nevodili do muzea své psy. Pro mě to však neplatilo, jelikož já nepatřím lidem, ale společnosti. Ten zákaz však velmi chápu, psi by se tam totálně nudili, aspoň, že tam měli pohodlnou podlahu.
Cestou zpět jsme se ještě stavili v Kiku a v Lídlu a poté hurá do kempu.
Bažiny u Máchova jezera
Když jsme postavily stan, šly jsme se projít okolo Máchova jezera. Náš plán byl jít k přístavišti a na parníku se projet po rybníku, ale nakonec jsme došly jen k vyhlídce nad bažinou. Cestou zpátky jsme šli obchůzkovou trasou a našly pár borůvek i jednu houbu. Po návratu jsme si daly v kempu večeři, pochlubily se fotkou na Facebooku a šly spát a byly jsme tak unavený, že nám ani nevadila ta tech-no-párty na druhém břehu.
Zoo Děčín
Druhý den ráno jsme se nasnídaly, sbalily stan a pokračovaly v cestě do Děčína. Nejdříve jsme šly samozřejmě do ZOO. Zvířata si jen tak ležela ve svých výbězích a vůbec si mě nevšímaly, zaujala jsem jen návštěvníky. Hodně lidí si mě prohlíželo a jedni o mně dokonce řekli, že jsem sportovec.
Rajské ostrovy
Po odchodu ze ZOO jsme se ještě šly podívat dolů do města do expozice Rajské ostrovy. To byla čtyřpatrová budova plná akvárii a terárii, já si však pamatuji jen schody a pohodlnou podlahu. Byla jsem totiž utahaná a vždy, když jsme se zastavily, já využila chvíli klidu, hned si lehla a odpočívala
Pastýřská stěna
Zpátky panička nechtěla jít tou samou cestou , tak jsme šly jinou trasou. Na konci byla vyhlídka Pastýřská stěna, ze které byl krásný výhled na zámek Děčín a i jsme viděli náš budoucí kemp. Když jsme se dostatečně pokochaly výhledem na Labe a trochu si odpočinuly, vrátily jsme se po rovině k našemu autu a jely se ubytovat do kempu.
Park na Mariánské louce
Po ubytování jsme se opět šly projít po okolí kempu. Po schodech na most a po mostě jsme došly do parku na Mariánské louce. Byl podobný těm, co máme tady v Praze, ale tady byl poblíž zámek, který jsme viděly z Pastýřské stěny. Po návratu do kempu, následovala večeře a, jelikož tam byla wi-fi, surfování na Facebooku.
Janovská vyhlídka
Další den opět následovalo stěhování. Auto jsme nechaly na parkovišti v Hřensku a z vyhlídek jsme se koukaly Českou i Německou stranu Labe. Po žluté trase jsme se dostaly až do Janova, kde se nám opět naskytl krásný výhled na okolí. Cestou zpět jsme šly opět přírodou a dokonce jsme uviděly i bunkr z předválečného opevnění.
Pravčická brána
Odpoledne jsme se vypravily na Pravčickou bránu, nejdříve podél Kamenice a pak do trochu většího kopce, ale daly jsme to a asi za hodinu jsme byly nahoře. Postupně jsme se šly podívat ze všech tří vyhlídek. Bylo krásné počasí takže bylo krásně vidět do dálky. Když jsme se dostatečně pokochaly nejen tím velkým pískovcovým útvarem, sešly jsme kopec dolů zpět k autu. Jeli do posledního kempu a byly jsme všichni totálně unavený, takže jsme si daly večeři v posteli a šly hned spát.
Dolský mlýn
Poslední den jsme naposledy sbalily stan, nechaly auto v kempu a šly se podívat po okolí. Nejdříve byla v plánu Trpasličí skála, ale cestou jsme cíl změnily na Dolský mlýn. Cesta vedla Národním parkem a my si užívaly krásy přírody. Dolský mlýn byl také krásný, sice to byla zřícenina, ale mech jí dodal krásné kouzlo.
Kamenická vyhlídka
Když už jsme byly u Mlýna rozhodly jsme se podívat i na Kamenickou vyhlídku, která by prý měla být vzdálená jen půl kilometru. Podle paničky to však bylo určitě více, ale nakonec jsme ten kopec daly, samotnou vyhlídku však už ne, panička se na ní bála, tak že se šla podívat pouze Lenka a já čekala s paničkou kousek opodál. Poté zpátky k mlýnu a po strašných schodech do kopce, abychom se dostaly zpět do kempu. Nasedly jsem do auta a jely dál.
Panská skála
Naše poslední zastávka byla Panská skála. Ta byla nejmíň náročná. Auto jsme nechaly na parkovišti a po rovině se šly podívat na skálu. Na skalnaté varhany se dalo v pohodě vylézt až nahoru, ale mně se nikam nechtělo, takže jsme si Lenkou sedly někde v půlce a užívaly si výhled z této malé výšky, zatímco panička si prohlížela okolí v vrcholu. Před odjezdem si Lenka koupila na památku pohled a jelo se domů.
Muzeum Poděbrady
V průběhu prázdnin jsme byly třikrát v kině a k filmům patří i filmové postavy. Takže návštěva "Film legends muzeum" nás neminula. Po obědě jsme opět vyrazily do Poděbrad, tentokrát však naše kroky nevedly na zmrzku, ale do muzea. U pokladny si Lenka s paničkou koupily vstupenky a šly jsme se podívat do expozice. Abych řekla pravdu, vůbec nechápu proč chodíme do muzeí, když jsou úplně stejná, plno vitrín, sochy postavy a naštěstí pro mě pohodlná podlaha. Lence a paničce se tam ale líbilo, takže jsem vždy ležela a čekala, než si prohlídnou vitrínu a o kousek se posuneme.
Moje prázdniny byly opravdu nabité zážitky, ale poslední neděli jsme se vrátily zpět do Prahy a většinu času jsem v klidu doma a, kromě venčení, mě tahají jen do obchodů.
Pac a pusu, výletnice Zoa.
