Pár pocitů - promoce 2011
Ráda bych se těmito řádky vrátila o pár týdnů zpět, kdy se v Třemošné konala každoroční slavnostní promoce již předaných asistenčních psů a šikovných společníků.
Z mého pohledu, jakožto vychovatelky (Willyho) nastalo tímto dnem jakési definitivum. Definitivum, kdy se v myšlenkách vrátíte zpět do doby, kdy vám Jirka dovezl nádhernou černou kuličku, která se stala na rok součástí vaší rodiny a domácnosti a která stejně jako její předchůdci i následovníci zůstane napořád ve vašich vzpomínkách. Vrátíte se v čase a vzpomínáte na štěněčí dovednosti, snahu, lásku a lumpárny.
Pro nezainteresované nutno vysvětlit, že vychovatel po odevzdání psa neustále trpí traumaty. Za prvé, jak si jeho svěřenec vede při následném výcviku - zda ho naučil dobře všechno, co měl. Za druhé, jestli klient, který psa posléze dostane, ho bude milovat a starat se o něj, tak jak si to vaše zlatíčko zaslouží.
Musím říct, že naše seznámení s Hájkovými předčilo veškerá očekávání. Ať je to usměvavé sluníčko Karolínka, ke které byl osud tak nespravedlivý nebo její rodiče Katka s Pavlem, kteří si zaslouží velký obdiv a ocenění nebo Karolínčin malý bráška Martínek, který je pro Willyho pravý parťák pro lumpárny a relaxaci.
Až se mě zase lidé budou ptát, proč to dělám, proč se tak honím, proč vystavuji psa stresu ze změny majitele a proč deptám sebe při každoročním loučení, tak se jen šťastně usměju.
Protože já vím něco, co oni ne!!
