Finální secvičování s Westem
Ahoj Tlapkácká rodino!
Je ze mě Pardubák! Na konci března za mnou přijela moje panička Romča s manželem Honzou. Prý se hodně těšili... Byli jsme společně v Tlapkáckém bytě několik dní a trénovali, to co už umím. V sobotu 27. Jsme totiž skládali zkoušku z dospělosti (teda jenom já a panička mě pomáhala). Museli jsme prokázat, že se spolu umíme chovat slušně, a víme co a jak. U zkoušky bylo potřeba ukázat, jak umím paničce podávat věci do klína. Ona s to nemůže vzít do ruky, ale mě to neva. Taky ji zvládnu otevřít dveře, zavřít je a pozor- umím otevřít šuplík a vyndat z něj kosmetickou tašku. Romča často mluví i nohama, (nééé nemá mluvící nohy). To znamená, že často nemá nohu na stupačce tak, aby se ji dobře sedělo, v tu chvíli potřebuje moji pomoc. Když mi řekne „tlač nohu“ tak já ji nohu posunu na správné místo. To jen tak nějakej pes neumí. Všechno jsme zvládli, dostali jsme pochvalu a ze mě se stal profík! Jsem dospělej asistenční pes a mám to napsaný na košilce, že jsem asistenční! Děkujeme! Děkujeme Tlapkáckým lidem, že jsem s nima mohl být, Petrovi a Hance za to, jak moc se mi věnovali v době výcviku. Děkujeme panu Metelkovi za supr předvýchovu a především velké poděkování patří firmě JUNGHEINRICH ČR s.r.o., která tu moji školu zaplatila. Bez sponzorů bychom, my psi nemohli pomáhat, a to by byla velká škoda, protože ta moje panička s kolečkama navíc je fakt ráda, že mě má!
Po zkoušce mi sbalili všechny věci a jel jsem za paničkou do Pardubic. To byl velkej výlet! Panička na mě čekala se svoji asistentkou doma. Měl jsem tam připravenej pelíšek a ohrádku úplně stejnou jako v bytě. Taky jsem tam měl misky, takže dobrý. Všechno co jsme trénovali v Plzenci, tak jsme trénovali u paničky doma. Trenér Petr za náma vždycky ráno přišel , dopoledne jsme trénovali podávání a otevírání dveří A odpoledne jsme trávili venku, abych si mohl očuchat terén Pardubic. Byli jsme i nakoupit!
Trenér Petr s paní ředitelkou Hankou po několika dnech odjeli a já zůstal už jen s paničkou s jejím manželem Honzou. Toho mám taky rád. Asistentka Romče někdy pomáhá s venčením. Když jsme s ní, chodíme ven a děláme všechno, co panička potřebuje. Poznávám nové lidi, kamarády a známé paničky. Když asistentka odejde, tak jsme úplně sami a to mám rád. Rád Romče pomáhám. Je dobrý, že jsme pořád spolu. Večer spolu děláme canisterapii, rozuměj, spíme oba. Sžíváme se a je to hezký. Zase se Vám ozvu.
Packu na to.
Váš West
