Vojťas se stěhuje
Ahoj kamarádi,
v Praze jsem žil přesně tři měsíce, poznal jsem v ní vše důležité a bohatě mi to stačilo, proto jsem se rozhodl přestěhovat se. Když se blížila ke konci má zkušební doba, napsal jsem jsem přes FB Hance a ta mi našla novou rodinu, daleko od velké Prahy a blízko od mého rodného Plzence.
Města jsem si užil dost a tak jsem na poslední pražský výlet jel do v přírody. Opět sobota, opět krásné počasí a my opět jeli na výlet. Nejeli jsme ale zase do Vysočan, jeli jsme do Malešic. Naše první kroky po výstupu vedli do Malešického parku a k jakési škole, na této škole prý panička studovala. Nechci nic říkat, ale Tlapácká škola, i když je to pouze abstraktní pojem, je mnohem hezčí. Prošli jsme se parkem a asi po dvouhodinové procházce jsme jeli zpět domů.
V den mého odjezdu bylo vše, jako v každý normální den. Po obědě mě oblékli a venku jsem se naposledy vyfotil před mým domovem, kde jsem zažil krásné chvíle, napsal bych nezapomenutelné chvíle, ale labradoři jsou splachovací a v době, kdy toto budete číst, v mé paměti budou jen úlomky vzpomínek.
Naposledy jsem skočil do modrého auta, ve kterém jsem i přijel. Poprvé a naposledy jsem se v něm vydal na cestu Praha-Třemošná. V Třemošné jsem vystoupil z auta a se všemi, co tam již byli jsem se přivítal. Podstoupil jsem a skvěle zvládl všechna přezkoušení. Druhý den zkoušení pokračovalo ve velkém Tescu. Nejdříve chůze venku a pak si mě vzala Magda (moje teď již současná panička) a šli jsme spolu do Tesca, kde jsem se choval velmi slušně. Jako odměnu mě vzala k ní domů, kde jsem se seznámil se staršími obyvateli domu.
Tak se z Pražáka stal Holoubkovan, nikoliv však venkovan, stále jsem civilizované a a velmi inteligentní štěně.
Ahojky, Vojtásek.
