Vojta na jarních prázdninách
menu

Vojta na jarních prázdninách

Ahoj kamarádi,

řeknu Vám, ten studentský život je skvělý. Byl jsem tu sotva měsíc a začaly prázdniny. Sice jen krátké, týdenní, a moc volného času jsem neměl, ale byly hezké.

Prázdniny mají být o odpočinku a užívání si. Moje rodina si však odpočinek představuje jinak. Hned první den mě vzali do Ikey. Vy, kteří nevíte, co to Ikea je máte veliké štěstí. Je to totiž veliký obchodní dům a abyste se dostali k východu, musíte ho celý projít. A nejhorší na něm je to, že na konci prvního patra jsou velké koše s lákavými plyšáky a já se k nim nemohl pomalu ani přiblížit, natož si jedno vzít a hrát si s ním. Mám ale slíbeno, že až tam půjdeme příště, jednoho mi koupí.

V úterý mě vzali do přírody. Nejdřív jsme jeli autobusem, metrem, tramvají a vlakem. Vystoupili jsme v Kameném přívoze a šli velký kus pěšky. Původně jsme chtěli jít Posázavskou stezku, ale na začátku lesa byla cedule upozorňující na padající stromy, tak jsme se rozhodli otočit a jít podél druhého břehu Sázavy na nádraží do Jílového u Prahy. Nakonec jsem se dostali pod Žampach a došli jsme až do Luk po Medníkem. Prošli jsme se krásnou přírodou a celkem nám náš výlet trval sedm hodin.

Středa a čtvrtek byly odpočinkovými dny. Ve středu jsem byli jen doma, váleli se a po obědě šli na procházku v okolí bydliště.. Ve čtvrtek ráno jsme nastoupili do auta, vyzvedli dědu Oldu (paničky tatínka) u něj doma a jeli do Sadské, kde panička koupila pytel krmení pro morčata. Potom jsme jeli do autocampu Ostrá, kde si děda prohlédl karavan, aby se ujisti, že se mu nic přes zimu nestalo. Já a Izzy jsme se mezitím proběhli po campu a za chvíli jsme jeli domů a celý pátek jsem proležel a prospal v teple domova.

Též mě vzali na návštěvě u paničky příbuzných. Byla zrovna sobota, pár týdnů později, my neměli nic na práci a navíc bylo potřeba vyměnit pneumatiky na našem autě. Vyrazili jsme ráno okolo desáté. Na konečné místo jsme přijeli o hodinu později. To místo bylo pro mě neznámé, ale má rodina se chovala, jako by to byl jejich druhý domov, a tak jsem důvěřivě vystoupil z auta a sundali mi vestičku a obojek. A v tom jsem uviděl tu nádhernou věc, velikánskou zahradu. Velmi mě to lákalo a nic mě nedrželo, tak jsem se rozběhl a cítil jsem se zcela volný. Několikrát jsem oběhl zahradu abych vybil svoji přebytečnou energii a páníčci mezitím vyměnili kola a jeli jsme zpět domů.

Na procházky chodíme i mimo prázdniny. Procházky jsem si narozdíl od nákupů užíval. Nákupy mě z počátku nebavili. Chodit po obchodě, koukat na zboží, něco málo dát do vozíku a pak to zaplatit, to fakt není zábava pro chlapa a navíc mě při tom i fotili. Ale poslední dobou se to pro mě stalo zábavou. Zjistil jsem totiž, že se při fotkách můžu přetvářet. Vždy, když vytáhnou foťák, nahodím výraz totálně smutného a týraného psa a fotky jsou tím pádem nepoužitelné. To samé dělám i v metru a skvěle se při tom bavím.

Tak se nenechte zmást. Mám se tu dobře a pěkně se o mě starají. Stále mám k dispozici misku s vodou, dvakrát denně dostávám misku granulí. Přes den si hraji s plyšáky a na noc se ukládám ke spánku do své bedny. Halti nosím velikost 3, páč vel. 2 již nedopnu a obojek mi stále zvětšují.

V dubnu se chystáme na For Pets a v květnu do Třemošné na Slet štěňat, tak zas budu mít témata a určitě napíši.

Pac a pusu Váš Vojtásek.