Další rok s Vojtou

Ahoj tlapáci,

Tak rok nám utekl jako voda a já se opět hlásím abych Vám pověděl co je u nás nového.

Pracuju jak se dá, ale taky rád odpočívám.

Chodím s Julinkou 1x měsíčně do školy, musíme si na to zvyknout oba. Každe úterý chodíme na muzikoterapii. Tak je to někdy náročné. Samozřejmě spolu chodíme k doktorům, do obchodu, na všelijaké akce.

V lednu holky oslavily narozeniny, dostal jsem taky dáreček aby mi nebylo líto. Mám i svojí psí kamarádku. Je to sice ještě potrefené štěně ale to mi nevadí. Spíme spolu na pelíšku, když zůstane u nás. Pěkně se dělím o hračky.

V létě jsme byli na cyklo závodech podpořit Ajinku. To vám bylo parády. Dostali jsme místo pod pergolou abych měl svůj klid a dostatek stínu. Taky od léta nacvičujeme venčení s Julčou. Trvalo nám to necelé tři měsíce. Panička nás vždycky pozoruje, jak mě Julča venčí. Zvládáme na jedničku. Hezky poslouchám podle toho kam chce Julinka jít.

Už jsme zvládli i projít obchodem bez kočárku, který se šprajcl paničce v autě. Julča ani nezaplakala, hezky držela vodítko.

Po dlouhé době jsem vycestoval s paničkou vlakem, samozřejmě jsem celou cestu prospal.

A hlavně se spolu učíme co je pro autistu nejdůležitější. a to je síla doteku. Julinka už se se mnou pěkně mazlí. Mám ji moc rád. Taky mě krmí. Občas mě jídlem i provokuje. ale i přes přísný zákaz občas pozlobíme a já dostanu něco dobrého na zub. Panička se pak čertí, ale není ji to nic platné.

Když není panička doma tak spím s holkama v posteli. Při úplňku doma nespí skoro nikdo. tak to si pak hrajeme celou noc.

S Ajou hodně polohujeme, chodí se ke mě uklidnit, První třída je asi dost náročná. Hlavně spolu koukáme na pohádky.

Taky občas musím zůstat sám doma. řeknu Vám těch 20 minut je strasně dlouhých. Taky se pravidelně koupu, už jsem si na to zvykl, ale i tak se vzdycky ve vaně otřepu a to je pak mokrá celá koupelna i páničci. Největší srandu z toho má Julča.

Nošení plínek ať čistých nebo počůraných je normální. Klíče ty nemám rád, ale za kokinko je pěkně donesu.

Byl jsem na víkend s holkama u babičky, zase nějaká změna. Babi jsem furt nosil její telefon, ani nevím kam jsem chtěl volat. Ale každopádně si ho nemohla nabít, měl jsem potřebu ho pořád nosit, asi by si měla pořídit jiný, tenhle mě láká k práci.

Taky jsme byli na očním. A vybírat s Julčou nové brýle, řeknu Vám to bude ale kočka.

Už se nám taky blíží Vánoce, moc se těším co zase dostanu.

Tak to už je asi všechno, kdybych na něco ještě vzpomněl tak zase napíšu.

Pac a čumák Váš Vojta