Posledního půl roku bylo zase veselo

Ahoj Tlapáci,

hlásí se vám váš ostravský Chachar Vojta!

Posledního půl roku bylo zase veselo. Začnu tím největším dobrodružstvím – musel jsem na operaci. Jenže víte, jak to je… na veterině jsem se rozhodl předvést svou pubertální fázi. Když už mě tam dostali, museli mě uspat. A pak přišla další legrace – vůbec se mi nechtělo z narkózy probudit. Prý jsem si řekl, že když už spím, tak pořádně. Nakonec mě museli odnést domů v náručí. No co, aspoň jsem si připadal jako opravdová celebrita.

Jenže tím moje trápení neskončilo. Začaly mě svědit stehy, a protože jsem je chtěl pořád drbat, dostal jsem módní doplněk – ochranný límec. Musím říct, že s ním jsem vypadal opravdu stylově… jen orientace v prostoru dostala trochu zabrat. Narážel jsem úplně do všeho. Do dveří, do židlí… a ano, dokonce i do stromů venku. Myslím, že stromy mě ještě dlouho nezapomenou.

U nás doma ale nebylo veselo jen kvůli mému límci. Julinka musela na týden do nemocnice, kde jí lékaři diagnostikovali epilepsii. Nebylo to pro nikoho jednoduché období. Krátce nato jsem ale ukázal, že svou práci beru opravdu vážně. Jednou v obchodě jsem se najednou postavil před Julinčin invalidní vozík a odmítl udělat jediný krok. Chvíli nato měla Julinka svůj epileptický záchvat. Bohužel lidé kolem vůbec netušili, co se děje. Místo pochopení do mě naráželi a rozčilovali se, že máme uhnout. Já jsem ale věděl své a Julinku jsem nepustil.

Kromě práce si pořád užíváme naše výlety do zoo. Jen jsme trochu ubrali tempo. Už tam chodíme jen jeden den v týdnu, protože přece jen už nejsem žádný mladík. Po pořádné směně si rád natáhnu packy a odpočívám.

Brzy nás čeká velká oslava. Vyrazíme za dědečkem Vojtou do Kroměříže, kde budem "kluci Vojtové" slavit narozeniny společně. Dědeček oslaví krásných 89 let a já 11 psích,což odpovídá  přibližně 72 lidským rokům. Takže děda mě sice ještě o pár let vede, ale už se mu statečně blížím.

A jinak? Pracovní povinnosti plním stále na jedničku. Plínky poctivě nosím do koše, takže doma udržuji pořádek. A moje legendární bloudivé oko? To funguje naprosto bezchybně. Jakmile se někde objeví byť jen drobeček něčeho dobrého, okamžitě ho lokalizuji. Já tomu říkám bezpečnostní kontrola potravin. Paničci tomu říkají bezedná jáma. Pravda bude asi někde uprostřed.

Posíláme vám všem spoustu pozdravů, děkujeme, že jste mi kdysi dali možnost dělat tu nejlepší práci na světě, a těšíme se, co nám přinese další půlrok.

Pac a čumák!

Váš chachar z Ostravy
Vojta