Vojta a novinky z Ostravy
Ahoj tlapáci,
Tak se zase hlásím po roce z Ostravy s novinkami z naší rodinky.
Před rokem jsem psal, že držíme s Julčou dietu abychom shodily bříška. Já se teda chlubím že se mi to úspěšně podařilo. Dostal jsem velkou pochvalu od pana doktora. Julča to vzala opačným směrem a ještě přibrala. Myslím, že se za chvilku nevejde do vozíku.
Přes Vánoce jsme byli s dědečkem, protože mu zemřela věrná parťačka Maruška, udělali jsem dědečkovi překvapení a na štědrý den dostal novou věrnou parťačku. Jmenuje se Maruška III. A vypadá jak netopýr. Je moc hodná. Žije s dědečkem v Kroměříži.
Taky jsme s Julinkou už polohovali, byla to celkem sranda, Julča se strašně smála, ale nevím čemu. Pravidelně mě chodí hladit, vím že je to pro ní náročně, a taky jí občas pozlobím, protože do ní žduchám čumákem aby mě pohladila. Ona to nemá ráda, a když mě odstrčí, tak se mi pak musí omluvit a jít mě pohladit. Někdy mám pocit že do mě žduchá schválně, aby mě mohla hladit. Panička říkala , že snad jednou pochopí že mě může hladit jenom tak.
Taky když není Julince dobře ležím s Julčou na gauči. Občas usneme ve stejně pozici a zabereme celý gauč. Panička prej bude spát na mojem pelíšku, když se budeme tak moc rozvalovat.
S Ajou na gauči lenošíme furt, koukáme na pohádky a taky se učíme spolu angličtinu. Určitě to umím lépe jak Ája. Někdy když už toho máme dost tak si proste zalezem do vedlejšího pokoje a zavřem dveře. Nejraděj tam trávím čas, když tam přes okno svítí sluníčko. Pěkně se tam vyhřívám a chytám vítamín D.
V létě jsem si našel nového kamaráda. Jmenuje se Bongo a je to husky. Řeknu vám ten vypadá sice jak reklama na hlad, ale je to super parťák na procházky. On se teda ještě určitě vypapká do lepší velikosti, ale bude mu to chvilku trvat.
Přes léto jsme trávili hodně času u babičky v Petřvaldě na zahradě a samozřejmě v ZOO když byl čas. Tam chodím moc rád. V zoo se mi líbí. Všude samá zvířata. A opice ty jsou teda fakt střelené, koukají na mě a kdyby mohli tak by se mnou šly na procházku.
Na začátku podzimu jsme si vyjeli i na hory. Panička mě nechtěla vůbec pustit z vodítka abych neutekl. Byly jsme totiž u kamarádky na chatě. Ale bohužel pozemek nebyl celý oplocený. Ale vzhledem k tomu, že já jsem prostě nejlepší kluk na světe a vím jak se mám chovat a co se sluší a patří jsem se po pozemku proběhl pak si šel pěkně lehnou na deku k Julince.
Julinka měla taky poslední dobou dost záchvatů vzteku, hodně si ubližovala a potom vyčerpáním usnula. Snad se to konečně zklidní, myslím, že začínáme být vyčerpaní všichni.
Abys to shrnul rok byl dost náročný, ale na druhou stranu jsem získal dva nové kamarády, kdy jednoho mám poblíž a za druhým jezdím co 14 dní. Pracuji samozřejmě jak se má, jsem poslušný, nosím plínky do koše. Podávám věci. Ale hlavně pracuju jako psycholog a podporuju Julinku psychicky po záchvatech. Aju dokážu zklidnit. Paničku dokážu zase pozlobit. Vydržím sám doma i 4 hodiny a neštěkám. Paničká říkala že občas prostě musím i sám odpočívat, že ne vždy mě může s sebou vzít do druhé práce. S panečkem do práce chodím rád, prásknu tam sebou pod stůl a chrápu na celé okolí.
Víc asi nevím co bych napsal.
Pac a čumák Váš Vojta.
