Já a Viola

Violka mi pomáhá již osmým rokem. Je stále čiperná, pomáhá mi stejně, jak na začátku její služby. Je úplně šťastná, když mi může žádanou věc podat, donést. Ráno při vstávání již sama od sebe přinese ponožky, kalhoty i boty, je velmi pozorná a sleduje, co se bude dít. Těší se na vycházky se mnou, jezdíme ven každý den, pokud není ošklivě. Když se oblékám a chystám, tak vidím, jak je radostná, že se projdeme. Máme svoji oblíbenou trasu, kde nejezdí mnoho aut.

Také se mnou jezdí do rehabilitačního centra na Slovensko, kde často jezdíme. Přímo do cvičeben nemůže, ale trpělivě na mě čeká na pokoji s mamkou. Když se vracím, tak mě vítá, jako bychom se neviděli nejméně rok.

Každý den ji cvičím ve všech povelech, co ji naučili v Pomocných tlapkách, aby to nezapomněla, ale přes den to pochopitelně využívám také.

Také se předváděla dětem ve dvou školkách ve svých dovednostem za to, že pro moji léčbu sbírali víčka od pet lahví. Děti byly nadšené, ještě nikdy neviděli asistenčního pejska v akci. Byly moc spokojené.

Věřím, že mi kamarádka Viola ještě dlouho vydrží, i když ji trápí různé neduhy, ale je statečná.

Děkujeme Pomocným tlapkám za výcvik a paní a panu Novákovým za sponzorování Violy a zájem o její další soužití se mnou. Moc si toho vážím.

Přeji i se svými rodiči mnoho dalších úspěchů ve výchově dalších asistenčních psů.

Ještě jednou, všem velké děkuji.

Tomáš Mentík s rodiči