Vickiho dovolená
menu

Vickiho dovolená

Ahoj tlapky.

Tak se vám po nějaké době zase hlásíme. Naše povídání bych chtěla začít tím, že vám povím něco o tom, jak proběhla naše první společná cesta na dovolenou do Chorvatska.

Vicki cestu zvládnul v pohodě, prakticky jí skoro celou prospal. Vzbudil se jenom na venčení a nebo když jsme zastavili a to asi jenom proto, aby se ujistil, že je všechno v pořádku a nebo jestli se už náhodou nebude vystupovat. Když zjistil, že se ještě vystupovat nebude a hlavně, že je všechno v naprostém  pořádku a nic se neděje, tak si zase spokojeně lehl na své předem určené místo v autě a spal dál. No prostě naše cesta probíhala v klidu a v pohodě bez sebemenších problémů a komplikací.

Jinak Vicki se nedovolené choval naprosto ukázkově a profesionálně, zkrátka tak jak se na každého správně vychovaného a poslušného asistenčního psa sluší a patří. Když jsme byli u vody, tak se Vicki nekoupal, jelikož má zafixovaný, že do vody se prostě nesmí a ani neleze. Takže jsme ho tam ani nenutili, Vicki vždy poslušně vydržel ležet na břehu a čekat. Akorát když mě třeba naši nesli, tak se Viki vždycky posadil, zpozorněl a koukal, kamže mě to ty naši vlastně nesou. Když jsem plavala s mamkou v moři, tak opět Vicki hypnotizoval to jedno místo, kde jsme s mamkou plavali, no prostě a jednoduše řečeno Vicki bez nás, no hlavně tedy beze mě samozřejmě jak se říká nedá ani ránu. Jinak jsme chodili na docela dost dlouhé procházky a výlety, takže se Vicki celkem dost nachodil, což mu podle mého názoru vůbec nevadilo a ani neuškodilo, protože stejně potřeboval zhubnout a kromě toho Vicki je rád středem pozornosti a zbožňuje, když se na něj ostatní lidé koukají a pochlebují mu jaký je to fešák, jak mu to u toho vozíku hezky jde, to se pak Vicki pyšně nesl a dělalo mu to náramně dobře. Jinak ať už jsme šly na nějakou tůru nebo do města do restaurace prostě kamkoliv, tak se Vicki vždy choval vzorně a ukázněně.

Jediné s čím jsme měly tak trochu problémy, byli ostatní psi, kteří po Vickim neustále vyjížděli a snažili se ho napadnout. Báli jsme se, aby se mu nic nestalo, ale na štěstí si s tím naši vždycky nějak poradili. Vždycky vše dobře dopadlo, já mám díky tomu Vickiho stále ještě celého. Naší první společnou dovolenou až na tyto malé problémy jsme si opravdu moc užili a už se moc těšíme na další.

Také jsme se s Vickim byli podívat na mezinárodní výstavě psů, kde jsme si to podle mě také moc užili a Vicki dostal předběžný vánoční dárek v podobě nového pelíšku a nového vodítka. Byl naprosto spokojený. No a to by bylo opravdu asi vše z našeho společného soužití, tak se zatím mějte moc hezky a pozdravujte všechny dvounohé i čtyřnohé kamarády.

S pozdravem vaše Denisa Křiváková a Vicki Křivák