Sbíráme víčka pro Natálku
V únoru 2013 jsme začali sbírat víčka z PET lahví pro naši Natálku. Každý něco sbírá. My sbíráme vršky z petek, které jsou vlastně odpadem. Člověk kolem sebe najednou vidí, kolik odpadu se všude válí a přitom jde o víčka, která pomáhají nemocným dětem. Nejsme jediní a určitě takových sbírek ještě naroste. Je to vlastně smutné, že takové sbírky existují. Na druhou stranu mám tolik příjemných vzpomínek a nových přátel. Lidé nám volali, psali, přišli nás navštívit, nejen z Vracova, ale i z okolí. Je pravda, že byli i takoví, kteří neměli informace z televize, že takové sbírky po republice probíhají. Proto jsem musela vysvětlovat, že nejde o náš rozmar, či vtípek.
Dnes už vím, že každý , kdo by chtěl sbírat vršky, musí mít velké prostory, hromadu pytlů, domluvený odvoz a spoustu dobrých známých a přátel. My měli to štěstí, že jsme kolem sebe takové lidičky měli. Vy všichni jste nám pomohli a zasloužili se o to, že jsme během velmi krátké doby nasbírali téměř 3,5 tuny víček. Dne 31. 5. jsme všechna víčka odvezli k Olomouci do výkupu. Připomínám, že jsme sbírali v době, kdy bylo chladné počasí. Kdyby bylo léto, určitě by byla naše sbírka o něco větší. Tímto děkujeme manželům Hložkovým, že nám všechna víčka odvezli sponzorským darem do výkupu.
Byly to starosti. Jelikož jsme nejen sbírali, ale museli jsme sehnat pytle. Všechna víčka jsme sváželi. Mnoho lidí nám vozilo vršky až k nám domů. Pokud by se v pytlích našlo něco, co tam nepatří, tak by nám firma cenu ponížila. Sami víte, jak dlouho se sbírá 1 kilo. Jelikož jsou vršky lehké a nic neváží. Proto jsem každý pytel otvírala a přesypávala vršky z pytle do pytle, abych vytřídila odpadky. Pak se musí všechny pytle navážit, jelikož do výkupní firmy musíte nahlásit množství vršků, které v daný objednaný termín přivezete. Elektronicky se musí registrovat den odvozu a polepit všechny pytle průvodkami. Jelikož jsme měli opravdu těch pytlů mnoho, tak jsme se s paní domluvili, že jsme si jen své pytle označili značkou. Byly to ale krásné starosti, páč jsme to všechno dělali pro Naši Natálku a to byl hlavní účel.
Chci poděkovat ředitelům, učitelům, zaměstnancům, žákům a rodičům všech základních a mateřských škol. S Natálkou jsme přijaly pozvání některých ředitelů škol a několik škol jsme navštívily. Podle toho, jaký měly paní učitelky k naší sbírce přístup, tak tolik víček se nasbíralo. Připomínám, že naše sbírka nebyla povinností sbírat, ale šlo o ochotu. Paní učitelky vysvětlovaly, proč se sbírá, vyhlásily soutěž ve sběru. Děti zjistily, že na světě existují i jiné děti, děti odlišné od jiných zdravých dětí. Děti, které nechodí, nemluví... prostě děti „zakleté“, jak já říkám. Nesnáším slovo postižený. Každý z nás je tak trochu něčím postižený. :-) Natálka měla ve školách nástěnku s fotografiemi. Někde se sbíralo do krabiček, někde měli malou popelničku, někde to byl pomalovaný kbelíček, jinde polepená plechová krabička.
Brzy se naše sbírka dostala až na druhý konec republiky. Sbíralo se všude. Lidé nám posílali také víčka poštou. Připomínám, že mnohdy bylo poštovné za pár víček několikanásobně vyšší, než cena víček. A tohoto si moc vážím. Že lidé nám to poslali, když zaplatili nemalé peníze na poštovném. Sbíraly školy, školky, fabriky, policie, městské úřady, magistráty, skautské oddíly, různá sdružení... Tímto bych chtěla také poděkovat paní Pirnerové, že oslovila své přátelé a tím se naše sbírka hodně rozrostla.
Chtěla bych ještě jednou poděkovat všem, kteří nám pomohli. Bylo to od vás hezké a je vidět, že máte srdíčko na tom správném místě. Vím, že Natálka není jediné nemocné dítě na světě. Přála bych si, aby mělo více dětí takové štěstí, jako měla ona. Město Vracov nám vyhlásilo finanční sbírku. Po městě jsou rozmístěny zapečetěné kasičky. Dále u nás byl benefiční koncert pro Natálku a dobrovolné vstupné bylo věnováno Natálce. Ozvalo se nám i několik sponzorů a lidiček, co nám pomohlo finančně. Takže to všechno nebylo jen o víčkách z PET lahví. Děkujeme také našemu panu faráři, že se zasloužil o to, že nám přispěla také Charita. Dodnes se nám ozývají lidé, že chtějí pro Natálku něco udělat. Pro místní obyvatele jsme natočili reportáže pro kabelovou televizi.
Pokud vás zajímá, kde všechna víčka končí, tak se z nich dělá granulát a z toho pak kompostéry. Pokud doma nějaký máte a nebo si ho hodláte pořídit, tak je to vyrobeno právě z těchto plastových vršků.
Čekají nás letní měsíce. Paní učitelky ze škol a školek mi píšou, že děti jsou tak naučené, že vršky nosí do škol stále. A je škoda to vyhodit. Jelikož nám firma nechala výkupní cenu 6,50 za kilo i nadále... chtěla jsem vás požádat, aby jste víčka nevyhazovali, protože opravdu pomáhají nemocným dětem.
Naší sbírkou jsme pomohli Natálce pořídit pomůcky, které jsou pro ni nezbytně nutné, jako pro každé jiné těžce nemocné dítě. Natálka má krásnou novou postel a na novém kočárku se už také pracuje. Zbylé peníze střádáme na rehabilitační pobyt v sanatoriích v Klimkovicích. Ještě nemáme celou částku, ale věřím, že v roce 2014 do lázní pojedeme. Podařilo se nám na nějaký čas obstarat vše, co Natálka potřebuje. Všechno je to o lidech. Možná mi nebudete věřit, ale během naší sbírky nemám nic negativního. Vše dopadlo nad mé očekávání a jsem mile a krásně překvapena, jak se lidé zachovali. A častokrát ve volných chvílích, po večerech, když hlava nebalancuje na krku, ale v měkkém polštáři, vzpomínám na začátky mé sbírky. Strach z toho, že to všechno bude zbytečné. Musíme se stále učit něčemu novému a neustále bádat a dobývat sami sebe. Sama jsem tento typ lidí. I když někdy jsem ve fázi života, kdy už ničemu nevěřím... většinou jsou všechny konce stejné. A všechna ta tíha... cítím se jak stará babka. Pak zjišťuji, že potřebuji nutně jakýkoliv druh komunikace. Nejhorší je uzavřít se do sebe. Proto hledejte ty správné lidi, páč takový skeptik vás dokáže vysát, jako pijavice. A tak je to furt dokola. Rodiče „zakletých“ dětí moc dobře ví, o čem mluvím. Čas rychle utíká a já vidím, že mé děti stárnou stejně rychle jako já... Nebojte se udělat něco, co jste nikdy nedělali, nebojte se někoho požádat o pomoc, někoho oslovit. Vždycky jsou jen dvě možnosti, jak to může dopadnout. Dobře a nebo špatně. Možná, až si tento článek přečtete, tak vás to nakopne . :-) Ať se chystáte udělat cokoliv, držím palce!!!
Zdraví Kuchyňkovi
