Jmenuji se Valentine

Jmenuji se Valentine a je mi 4 a půl měsíce. Moje rodina mi říká Valentinko, Valí a nejčastěji Valíku nebo dokonce Cvalíku. Cvalík, to já jsem, moc mi chutná! Bydlím v centru Prahy v sedmipatrovém domě. V mojí rodině je páníček Tomáš, panička Barbora a děti Nikolka a Davídek. V našem domě je nás celkem 6 pejsků. Bydlí tu ještě další děti a všem se moc líbím. Dvě z nejmenších dětí jsem prý odnaučila strachu z pejsků, když se potkáme, slyším: „Valentinka je jako čokoláda". Ano, jsem zabarvená jako nejlepší čokoláda se spoustou kakaa.

Náš den obvykle začíná tím, že doprovodím s paničkou děti do školy. A tu cestu už krásně umím, v hale školy se chovám jako vzorný asisťák, sedím, tvářím se roztomile a poslušně čekám, než zase půjdeme domů.

Jako správná pražanda jezdím tramvají a chodím nakupovat do nákupních center. V Praze je taky spousta pejsků, ale podle toho, co všichni říkají, jsem určitě jedna z nejkrásnějších, ne-li nejkrásnější vůbec :o).

Kromě hraní si s mými dětmi (tedy s dětmi mé rodiny) a drbání mám nejradši, když venku prší. Baví mě, že je všude voda a jsem pak celá tak urousaná, že mě panička strčí do vany a osprchuje mi tlapky a bříško. Hraní si s vodou ve vaně je ohromná zábava. Navíc mě pak utírají ručníkem, který se snažím chytit a to je jako další drbání. Taky mě baví nosit boty. Ne na tlapkách, ale v tlamě je přináším z šuplíku, kde je přede mnou schovali. Já jsem se ten šuplík naučila otvírat! Mé oblíbené domácí práce jsou luxování, vytírání a zametáni. Taky bych ráda vynášela koše. Moc chci pomáhat, ale nechtějí mě k tomu pustit. Snad až vyrostu a zdokonalím si techniku...

Páníček mě postupně učí všechny základní věci, které mám jako správný asisťák umět. Strašně mě to baví a zatím mi to docela jde. Tak mi držte palce, HAF!