Blíží se můj den D

Moji milí,

Už se blíží můj den D, kdy odjedu od mé první rodiny na další výcvik do Tlapek. U mých páníčků se mi líbí, ale popravdě, začínám se s nimi trochu nudit, potřebuji další školu, psí základní už úspěšně mám. S sebou dostanu svého plyšáka, aby se mi nestýskalo. Těším se moc na ostatní pejsky, se kterými budu bydlet.

Páníčky i jejich děti jsem už taky celkem vycvičila, jsou připraveni na další tlapkácké štěně. Umím jezdit pražským metrem, autobusem i tramvají, jezdící schody zvládám, výtahy, pohyb po parkovišti, ve městě a v parcích taky. V metru jsem vždy středem pozornosti a často musí páníčci o mně vyprávět. Jízda v autě je pohoda. Umím i chodit s páníčky do práce a dělat roztomilého pejska. V Praze se mi líbí, ale nejradši mám, když jsme na chatě v divočině,nebo když jezdíme na výlety. Chodím taky do divadla na zkoušky rocku a metalu. A víte co? Moc se mi tam líbí a hlasitá hudba mi nevadí.

Jen je mi líto, že po mně bude páníčkům a „mým" dětem smutno. A nejen jim, celý náš pražský činžák si na mě zvykl, povídá si o mě celá základní škola, kam děti chodí. Odnaučila jsem děti z našeho domu strachu ze psů, dokonce i některé jejich rodiče. Znám i ostatní pejsky a jejich páníčky, co bydlí v okolí a často se potkáváme, znají mě prodavačky v obchodech. Mají mě tu všichni rádi.

Haf a na shledanou!

Valík (protože se valím a taky se ráda válím, jinak vznešeně Valentine)