Tomíkův vánoční příběh
Ahoj přátelé,
v prosinci se nám trochu ochladilo a prodloužili se večery a abyste se při těchto dlouhých večerech nenudili, posílám Vám můj Vánoční příběh.
Byla zrovna sobota a panička měla odpolední, tak jsme jí mohli jít vyprovodit. Prošli jsme obchodem a ještě než panička vešla do služebního vchodu, řekla, že jelikož je hezky, můžeme jít venkem. Tam ovšem bylo bláto, krásně hnědé lepkavé bláto a než si ho Lenka všimla, já už měl zablácený tlapky. Naštěstí jsme je neměl zablácené natolik, aby mě nepustili do autobusu. Doma mi Lenka musela tlapky očistit, ušpinili jsme celý ručník a ještě by zbytek bláta zbyl na tlapkách.
Další sobotu 19. 12. ráno jsem si nemohl přispat, v deset ráno, kdy obvykle vstávám, jsem už musel sedět na nástupišti a čekat na metro. Jel jsem na Pankrác na Terrabazar koupit červy, cvrčky a brouky. Nejdřív jsme si burzu jenom prošli, abychom si obhlédli cenu a potom jsme vzali litr červů a krabičku švábů a ještě jsme museli čekat až dovezou další várku cvrčků. Po burze jsme se ještě šli do Arkád podívat se ještě po nějakém vánočním dárku. Nic hezkého jsme nenašli, ale já se setkal a vyfotil se Santovými sobi. Jen jsem se s nimi vyfotil, na povídání jim nezbývalo moc času. Do Vánoc zbývalo pár dní a do Ameriky je to docela daleko. U nás totiž dárky nosí Ježíšek.
Vánoční prázdniny jsou prý od toho,aby si pes odpočinul. No já nevím, já moc času na odpočívání neměl. Vzaly mě totiž na koncert Čechomoru. Byla neděle odpoledne okolo třetí, končil víkend a začínaly dvoutýdenní prázdniny. Autobusem, tramvají a pak chvíli pěšky. Když jsme přišli do klubu, pozdravili jsme se s Hankou a chvíli si povídali. Pak se rozloučila a odešla prodávat do stánku a my si šli sednout na svá místa. Po koncertu jsme se šli podívat znovu na Hanku do stánku a Lenka si koupila tašku a rovnou si jí i nechala od Čechomoru podepsat. Potom si panička s Hankou ještě chvíli povídali. Pak jsme se rozloučili a šli zpět na tramvaj a jeli domů.
Vánoce jsem trávil doma v rodinném kruhu. K štědrovečerní večeři jsme dostal klasicky granule a pod stromečkem jsem našel žvýkací kosti. Druhý den jsme jeli na návštěvu za Lety, kde jsem se mohl proběhnout po zahradě. Lidi se naobědvali, předali si dárky a jeli jsme opět domů. Doma jsme ještě dostal dárek od Lenky, zeleného, metr a půl dlouhého, plyšového krokodýla. Překvapení to pro mě však nebylo, byl jsem totiž s Lenkou, když mi ho kupovala. Poslední Vánoční svátek měla moje rodina naplánovanou ještě jednu návštěvu u příbuzných. Já už ale zůstal doma v teple a konečně odpočíval.
Minulý rok jsem zakončil silvestrem. Že je neobvyklý den jsem tušil několik dní dopředu. Po obloze létala barevná světélka a ozývaly se hlasité rány, atak jsem radši ven moc nechodil. Okolo páté, kdy se to na chvíli uklidnilo, jsem šel s Lenkou paničce naproti. Jako obvykle jsme jeli autobusem a jelikož jsme měli ještě chvíli čas šli jsme zadem okolo venkovního skladu a Lenka tam málem 2x ztratila pevné vodítko. Když jsme došli na konec, už tam na nás čekala panička s autem, takže jsme domů nemuseli opět autobusem. Doma jsem si dal večeři, kouknul se na nějaké silvestrovské pořady, okolo desáté šel spát a probudil jsme se až v dalším roce. Ohňostroj mě nijak nezaujal a ani na ten pražský Novoroční jsem se nešel podívat.
A na závěr tři fakty o mně.
1. V prosinci jsem oslavil své desáté narozeniny (ano, už je mi deset měsíců).
2. Když nastoupíme do MHD hned si lehám a to samé doma, je mi jedno, že tam má někdo nohy, já si prostě lehnu a spím.
3. Hlavní složkou mé potravy jsou granule Happy dog a jsou tak skvělé, že občas je musím dát ochutnat i králíkovi Pištovi. Jinak by seděl před mojí bednou a čuměl by na mě.
Pac a pusu Váš Tomík/ Tommy/ Thom/ Toman/ Tomák.
