Máme za sebou dost náročný půlrok
Dobrý den,
po půl roce se opět hlásíme z Vlašimi. Máme za sebou, řekla bych, dost náročný půlrok a to chřipková epidemie ještě nezačala…
Začala bych asi červnem, kdy jsme byli všichni nemocní, táhlo se to s námi snad až do poloviny července, takže Toby se staral, dá se říci, o všechny. V srpnu proběhlo natáčení pozvánky na charitativní akci pro Denisku, kde byl Toby úžasný. Držel se celou dobu vedle Denisky, která byla ve vozíčku, podal hračku když ji upustila. Byl před kamerou jako doma.
V srpnu jsme stihli jeden hiporehabilitační pobyt, kam už se Toby snad i těší, koně už mu nedělají žádný problém, drží se u nás, máme svou canisterapii, což nám všem vyhovuje. Večerní procházka ještě kolem stájí nesmí chybět a všichni padáme do postelí. Je to náročný týden, ale moc hezký.
Bohužel nás čekala s Tobym první a doufáme, že poslední nepříjemná záležitost a to, že se mu objevila boule na hlavě. První dny jsme tomu moc nepřikládali váhu, ale po týdnu hospitalizace s Deniskou, když jsem ho pohladila se mi to vůbec nelíbilo. Boule byla větší. Hned jsem s ním jela na veterinu, nechala udělat biopsii a poslali na cytologii. Bohužel mi volali, že se jedná o karcinom a doporučují odstranění a následné poslání na histologii. Tak jsem s Tobym jela hned na vyndání, byl statečný, celou dobu jsem ho hladila a nechala raději i odstranit bradavičku na noze a také zaslat na histologii. Narkózu zvládl dobře, doma jsme mu udělali pelíšek na gauči a dospával. Trošku jsme zvolnili a měli ho jako pacienta teď my. Nicméně jsem musela asi za 3 dny hned s Deniskou do nemocnice, měla zánět ledvin a zápal plic. Takže jsme netrpělivě čekali na výsledky a byly až za měsíc, jednalo se o tumor apokrinních žlázek. Odstranil se a pro tuto chvíli není potřeba další léčba, tak doufáme, že má vybráno a už to nebudeme muset nikdy zažít. Každopádně přišel o svůj provizorní pelíšek na gauči a začal zase více pomáhat :D Je to je brouk, myslím, že je s námi rád a nic mu nevadí. Když jsem s Deniskou v nemocnici, krásně si hraje s klukama.
Váhu držíme pořád 31 kg, minulý měsíc jsme změnili granulky a daří se mu snad dobře už. Deniska je teď tak křehká. Od brášků všechno chytne a nemá hladký průběh jako kluci, takže poslední měsíce spíše jen polohujeme, nebo spinká Toby za ní v postýlce, spíše se tak mazlí. A Deniska se začala hrozně smát, když před ní Toby začne skákat :D Je to vtipné. Podařilo se mi to náhodou, když jsem si s ním hrála a Deniska se začala hrozně smát. Tak jsme to zopakovali a opravdu, jakmile Toby vyskočí a jakoby dopadá, Denda se hrozně směje.
To bude od nás prozatím asi vše. Moc akční bohužel nejsme. Teď přečkat ten podzim a zimu a věříme, že snad bude líp a v květnu nás čeká zase hipoterapie.
Mějte se všichni moc hezky a opatrujte se! Klidný adventní čas ve zdraví moc přejeme! Jeništovi
