Další rok s Tobym
menu

Další rok s Tobym

Zdravíme do Pomocných tlapek.

Nejprve bychom se chtěli omluvit, že píšeme s takovým zpožděním. Často jsme si na vás vzpomněli, ale nebyli jsme schopni myšlenku dotáhnout a přetavit v dopis. Zkusíme se do budoucna polepšit.

S podzimem a zimou se u nás doma točí pořád nějaká viróza. Toby často neví, u koho má jako léčitel ležet dřív. Deniska byla minulý týden v nemocnici s ošklivou chřipkou, tak byl Tobík asi 4 dny bez ní. Současně se doma s virózou potýkali i kluci, a tak dělal Tobík parťáka a spolupečovatele jednomu z nás rodičů, kteří jsme se u Denisky v nemocnici střídali. Nicméně to bylo teď nedávno, a protože jsme vám nenapsali už delší dobu, tak teď to vezmeme více ze široka….

Od jara do podzimu loňského roku jsme s duem Deniska/Toby absolvovali dva hiporehabilitační pobyty v Bohuslavicích. Ty už zvládá Toby skvěle. Koně a ostatní zvířata mu už nevadí a troufáme si říct, že je to i pro něj docela fajn změna. Dostáváme se tam vždycky zpátky do takového „přísnějšího“ režimu (ohlávka, vestička, vodítko, procházky, plánovanější a organizovanější venčení, cvičení s Dendou apod.). Režim, který tam máme, tomu všemu zkrátka nahrává… Je to tedy i takový tréninkový kemp pro Tobyho. Tamní fyzioterapeuté si na něj zvykly a občas ho tam aktivně zapojíme do rehabilitace. Cvičíme s ním, polohujeme, vymýšlíme nějakou interakci s Deniskou. Občas se na nás se zvědavostí přijdou podívat i ostatní účastníci pobytu (rodiče). Po příjezdu z podzimích „koníků“ jsme odjeli pouze s kluky na týden k moři. Deniska zůstala doma s Tobym a babičkou, která je u nás velmi často a péče o Denisku ani Tobíka jí nedělá problém. Tento týden si prý spolu užili úplně nejvíc. Doma byl ,,klid“, protože tam kluci nekřičeli, posílali nám k moři krásné fotky a babička to celé k naší radosti hodnotila velmi pozitivně. Pro nás to bylo poprvé, co jsme někam odjeli bez ní, takže přes jisté počáteční rozpaky, jsme nakonec byli rádi, jak to všechno proběhlo. Po návratu začalo horší období, kdy Kubík šel zpátky do školky. Od té doby se víceméně točíme v těch opakovaných virózách. Takže nějaké větší zážitky nemáme. Snažíme se vždy ze všech sil zvládnout Denisku doma, ale přesto jsme se dvěma krátkým hospitalizacím nevyhnuli (včetně té zmíněné). Když ale opomeneme období viróz, obecně s tou novou stravou, kterou Denisce dáváme od léta 2021, se jí daří mnohem lépe. Přibírá, přes den už chce být s námi a nespat, je aktivnější a častěji dobře naladěná. Cvičení s Tobym není doma už každodenní záležitostí, ale když s k tomu schyluje, Toby už moc dobře ví, co jdeme dělat a hrne se do toho (často když o to zrovna nestojíme). Stačí, když vezmeme někdo Denisku do náručí, neseme ji na připravenou deku, Toby už je v pohotovosti nastavuje se do pozice…někdy i trochu předčasně . Často začne tím, že jde Denisku očichat a olíznout. Je to vtipné a moc hezké . Mimochodem Tobík byl s námi taky dvakrát na kontrole na neurologii, kde si pani doktorka se setřičkou na jeho přítomnost zvykly a vůbec jim nevadí, spíše naopak. Toby se tam přivítá, vzorně si lehne vedle vozíčku a čeká, až proběhne vyšetření. Jinak ale většinu dnů trávíme doma, popř. na zahradě. Procházky teď zima/podzim děláme s Tobym převážně bez Denisky, protože pro tu to většinou na pobyt venku není. Tobíkovi pravidelně stříhá sousedka veterinářka drápky, což je teda stále boj, který vyžaduje solidní úroveň zápasnických technik. Takže se vždycky čeká na tatínka. Čistění zoubků mu naopak vůbec nevadí, do toho se spíše hrne. Když čistíme uši, tak to moc rád nemá, ale drží jako beran. Váhu máme oproti létu maličko nahoře, 33, 2 kg. Zatím moc dnů k blbnutí na sněhu u nás nebylo, ale když ano, snažili jsme se je užít. Toby sníh miluje, běhá za kluky, když jezdí na bobech, chytá koule, co mu hodíme, ale pak jde taky rád domů na gauč ke krbíku :D. To je taky jeho velmi častá „aktivita“.

Všichni se doma moc těšíme, až bude tepleji, snad se to u nás už uklidní, budeme moci podnikat nějaké výlety a trávit více času venku. Pro letošek máme mít opět dva pobyty na koních, kde už se tentokrát my rodiče vystřídáme. V květnu pojede Deniska a Tobík s mamkou, v sprnu pojedou naopak s tatínkem. Potom nás, pokud to tedy k tomu bude, čeká zase i nějaká ta rodinná dovča, kdy zase necháme Tobyho s Deniskou doma v péči babičky, která už to má vše dobře nacvičené. To je od nás asi vše…..

Všechny zdravíme, přejeme krásný zbytek zimy a jistě o sobě dáme zase vědět!

Jeništovi