S Timmy v knihovně a moje první básnická sbírka

Timmy je už šestiletá psí dáma, která mi pomáhá se vším, co potřebuji. Někdy sice zkouší, jestli to myslím vážně, ale pak to samozřejmě udělá a je moc šikovná.

Timmča mě také pravidelně doprovází do Městské knihovny v Praze. Většinou chodíme do Ústřední knihovny, jež se nachází blízko našeho bydliště. Nedávno jsem si ale chtěla půjčit knížky v modřanské pobočce, která je od nás vzdálenější. Před nějakou dobou tam však prodloužili trasu tramvaje, tak jsme ji hned vyzkoušely a pak šly ještě kousek pěšky. Jízdu tramvají i chůzi u vozíku zvládá Timmynka s přehledem. Po návratu domů jsme s Timmčou polohovaly v posteli.

Vím, že toto má být především zpráva o soužití s Timmy, ale kromě čtení také píšu poezii a před několika měsíci mi v nakladatelství Volvox Globator vyšla debutová básnická sbírka Vrstva. Pokud byste o ni měli zájem, je běžně k sehnání.

Ve svém psaní nemám ráda doslovnost, takže tu nebudu vysvětlovat, proč se jmenuje Vrstva, ani o čem básně jsou. Jednu věc Vám ale prozradím – když budete číst pozorně, minimálně v jedné básni skořicovou fenku najdete.

S Timmynkou se těšíme na to, co nám přinesou následující měsíce.