Tekiho první měsíc ve službě
menu

Tekiho první měsíc ve službě

Stává se už poměrně pěknou tradicí, že noví klienti popisují na webových stránkách Pomocných tlapek první měsíc se svým novým psím parťákem. No a protože je to v těchto dnech právě měsíc, kdy jsme si přivezli domů Tekiho, přidáváme se k této tradici i my.

Kdybych měl zhodnotit, jak se u nás Teki zabydlel, musel bych napsat – naprosto skvěle. Teki neprošel klasickou Tlapkáckou předvýchovou, takže ve výcviku musel být trochu déle, aby se „doučil" všechno, co bylo třeba. Ke konci výcviku ale bylo jasné, že už potřebuje jít k nějakému klientovi. Takže když se to konečně stalo, začal si to doslova užívat. Se stěhováním k nám, se změnou denního režimu i režimu krmení (přešli jsme na krmení 2x denně) neměl vůbec žádný problém a okamžitě se přizpůsobil. Velice mu to vyhovuje. Pokud jde o vztahy s naším asistenčním seniorem Lordem, sice na něj ve svém mladickém elánu občas něco zkusil, to ale zase řešil Lordík s přehledem a odkázal Tekiho do patřičných mezí. Třeba když se chtěl Teki podívat zblízka do Lordovy misky, když Lord jedl. Stačilo jedno důrazné zavrčení a od té doby se Teki k Lordovi, pokud Lord jí, nepřiblíží více než na 2 metry. Prostě – Lordík je šéf, dokáže to Tekimu dát klidně a jasně najevo a Teki to většinou respektuje.

To ale neznamená, že by Teki byl nějaký „ušlápnutý". Vůbec ne. To on by se ani nenechal. Je to živel. Pořád aktivní, pořád zvědavý, pořád v dobré náladě. Někdy to všechno ale dává najevo tak intenzivně, že je třeba ho trochu brzdit a umravnit. Na veřejnosti je to bez problémů, ale doma občas trochu „zdivočí" a nekontroluje to svoje nadšení ze všeho možného (a někdy i nemožného). Prostě – mladý aktivní pes. Rád má pěkně celou „smečku" pohromadě, ale na Jarce už je doslova závislý. Chodí s ní všude. Stačí, aby Jarka jela třeba jen do kuchyně – a Teki musí jít s ní. Po pracovní stránce nemá problém. Asistenční práci hned vzal „za svou" a pracuje opravdu dobře. Jen si ještě musí na některé věci trochu zvyknout. Třeba jak moc zatáhnout za šňůrku, aby otevřel dveře „tak akorát". Ale i to se lepší. Některé domácí „rituály" už docela chápe, ví třeba, že když přijede Jarka domů, přezouvá se do bačkor. Tak je už podává sám. Někdy je ale v tom svém elánu podával příliš brzy. Ještě než Jarka přesedla z elektrického na mechanický vozík, už před ní stál Teki s bačkorami. Takže je musel chvíli držet a čekat. Ale už se učí i to, že všechno má svůj čas. Zato když není nic na práci, umí relaxovat úplně v klidu a v pohodě. Jen musí být co nejblíže u Jarky. Je vidět, že se u nás cítí dobře.

Prostě Teki je u nás zatím jen měsíc, ale až na úplné „kosmetické" maličkosti už pracuje opravdu jako zkušený asisťák, jako by u nás byl už dlouho. Do naší smečky zapadl výborně.

Víme, že Pomocné tlapky velice dobře umějí dát dohromady toho správného klienta s tím správným psem. Máme s tím i osobní zkušenost, Teki je už náš třetí asisťák, po Benovi a Lordovi. Ale i nás překvapilo, jak to jde zatím hladce.