Co mi Tlapky daly

To to letí. Pomocné tlapky jsou už plnoleté. A protože je znám skoro celých těch 18 let, trochu mě tohle výročí donutilo zamyslet se nad tím, co mně osobně, i když nejsem na vozíku, Tlapky daly. A nebylo toho málo...

Díky Tlapkám jsem měl možnost nakouknout do světa asistenčních psů. Do světa, který mě zajímal od samého začátku. Je to krásný svět, kde člověk najde spoustu věcí, které v poslední době v tom lidském světě nějak chybí. Najde tam elán a chuť do učení u štěňat a mladých psů, spolehlivost a pracovitost psů ve službě, ale i vyrovnanost, přehled a řekl bych i moudrost starých psů. Je to svět, kde není přetvářka, kde neexistuje slovo zrada. Ale je tam upřímná láska psa k člověku, bez podmínek. Pořád jsou to psi, kteří si rádi užívají toho psího života, ale když je třeba nějaká práce, hned jsou zase po boku toho svého člověka, připraveni pracovat.

Poznal jsem řadu asistenčních psů Pomocných tlapek. Jména jako Lojza, Ezro, Barny nebo Ben už dnes novým klientům asi moc neříkají, ale byli to právě tito psi, kdo v Tlapkách „nastavili laťku" kvality. A nastavili ji hodně vysoko. Tenkrát se o asistenčních psech moc nevědělo a tak se občas potýkali i s nepochopením okolí. Ale svou práci zvládli fantasticky a vlastně tak „prošlapávali" cestu i ostatním asistenčním psům. I těm dnešním. Myslím si, že odkaz těchto „průkopníků" žije v Tlapkách svým způsobem dodnes.

Postupně jsem poznal spoustu klientů Pomocných tlapek a s nimi i spoustu lidských osudů. Někdy i velice těžkých. Ale vedle klienta vždycky stál jeho „strážný anděl", jeho asistenční pes, připravený pomoci kdykoli s čímkoli, co zvládne. A všichni ti psi jako by říkali „Ať se stane co se stane, jsem tady a jsem připraven. Můžeš se na mě spolehnout". Je to svět, kde člověk a pes pracují a žijí jako tým, jeden pro druhého, ale společně dokážou velké věci. Navzájem se posilují, navzájem si dodávají sebevědomí a společně dokážou být obdivuhodně soběstační.

Poznal jsem Hanku, Olinku, Renču, Jirku, Petra a Pavla. Lidi, bez kterých by Tlapky neexistovaly. Ale ony existují i po těch 18 letech a stále jdou dopředu. Mám je tak trochu za kouzelníky, protože dokážou psy naučit i velice složité věci. Psům velice rozumějí, až je občas podezírám, že jsou snad sami tak trochu psi. Ale díky nim jsou pro mě Tlapky skutečně „vlajková loď" výcviku asistenčních psů v České republice.

Poznal jsem partu skvělých lidiček, kteří jdou znovu a znovu do té náročné a zodpovědné práce – připravit psí mimino na asistenční výcvik a na karieru asistenčního psa. I s tím, že až ho připraví, budou ho muset vrátit zpátky Tlapkám do výcviku. Předvychovatele. Oni nevědí, pro kterého klienta psa vychovávají, ale i tak tomu věnují stovky hodin svého času, nachodí s pejskem stovky kilometrů, stráví desítky hodin v nákupních centrech, najezdí stovky a tisíce kilometrů v autě, autobuse, vlaku, jen proto, aby to jejich mimino bylo co nejlépe připraveno na budoucí výcvik a na život asisťáka. Protože vědí, že čím lépe bude pejsek připraven, tím lépe a rychleji půjde výcvik a tím víc bude pejska jeho asistenční život bavit. Rozumím jim, i proto, že jsem si to také zkusil. A ten nádherný pocit, když z Vašeho mimina je po čase dospělý certifikovaný asisťák, který někomu naprosto změnil život – to se opravdu nedá popsat. To se musí zažít...

A pak jsou tady ti, kdo Pomocné tlapky podporují. Každý jak umí a jak může. Někdo jednorázově podpoří výcvik konkrétního psa, jiný posílá pravidelně menší či větší částky na účet Tlapek. Další pomáhá s propagací, při akcích s prodejem na stánku nebo s tou spoustou dalších věcí, které jsou pro chod organizace nezbytné. Krásné na tom je, že řada lidí a organizací podporuje Tlapky dlouhodobě, což je důležité z hlediska stability fungování organizace. Svědčí to o tom, že Pomocné tlapky jsou dlouhodobě dobrá značka a sponzoři a podporovatelé to vědí. A dvanáctiletá spolupráce se skupinou Čechomor? To je krásná ukázka právě takové dlouhodobé spolupráce.

Ano. Pes + klient + cvičitel + předvychovatel + sponzor. Ti všichni jsou třeba, aby to mohlo fungovat a každý v tom musí co nejlépe odvést ten svůj kus práce. Pak to funguje. A právě tahle týmová práce se mi na Tlapkách moc líbí.

Prostě díky Tlapkám jsem poznal něco, co bych jinde neměl šanci poznat. Celý tenhle krásný svět plný výjimečných psů a lidí kolem nich.

A za to bych vám všem chtěl moc poděkovat...

Ladislav Metelka