Rok 2020 se Snippem

Rok 2020 byl po všech stránkách náročný a pro spoustu lidí smutný. Pro mě také. Ale ráda hledám na všem zlém alespoň špetku dobrého. Myslím, že tím nejlepším a nejveselejším, co mě letos potkalo, byl Snipp. Začali jsme se secvičovat už v lednu. Scházeli jsme se pravidelně každý týden v centru Plzně a pod vedením zkušeného cvičitele jsme trénovali přechody, obcházení překážek, vyhledávání zastávek a laviček, chůzi po schodech a spoustu dalších aktivit, se kterými vodící pes pomáhá nevidomému.

Těšila jsem se na chvíli, kdy si budu moci vzít v rámci secvičování Snippa domů na víkend. Myslím, že Snipp okamžitě zapadl do naší rodiny a s našimi syny, Petrem a Tadeášem, vytvořili nerozlučnou smečku hravých štěňat. Byla jsem zvědavá, jak se Snipp bude zamlouvat Blekovi. Tento černý labrador mi dělal traséra již více než šest let. Dostala jsem ho od Pomocných tlapek jako svého prvního vodícího psa. Byl to skvělý přítel a průvodce. Těšili jsme se, že brzy půjde Bleček na zasloužený odpočinek a bude si užívat s manželem na rybách, zatímco mě bude do práce doprovázet mladý nástupce.

Bohužel jsme se museli s Blekem v květnu rozloučit. Selhala mu játra a přes všechnu snahu se ho nepodařilo zachránit. Bylo to velmi bolavé období a stále na Bleka vzpomínáme.

Když tedy Snipp prvně přijel na návštěvu, tvářil se Blek přísně na toho zlatého, hravého, pubertáka. Ale když zjistil, že panička drbe spravedlivě oba a dostane více pamlsků, aby vzal mladíka na milost, tak si to začal užívat. Myslím, že když by Blek byl ještě při síle, určitě by se se Snippem společně vyřádili.

Pracuji jako masérka. Mám v obci pronajatou místnost, kde jsem si zařídila relaxační studio. S ohledem na vládní opatření a uzavření služeb jsem na jaře nemohla pracovat, o to více jsem se mohla věnovat rodině a také secvičování se Snippem. Celé naše městečko mě znalo v doprovodu černého labradora a najednou mě vedl zlatý retriever. Spousta lidí na to se zájmem reagovalo. Začala jsem se Snippem trénovat cestu do práce, do školy, lékárny, na poštu a na další místa, kam docházím. Koncem května jsme konečně mohli složit oficiální zkoušky. A konečně byl Snipp můj trasér a pomocník.

Zpočátku se Snipp u mě ve studiu nudil, když musel čekat, až namasíruji klienty. Občas na ně upřel svůj neodolatelně nádherný psí pohled a doufal, že se z nově příchozího vyklube parťák na hraní a drbání. Naštěstí většina mých klientů respektovala mé přání, aby na Snipa nemluvili a nehladili ho. Je pravda, že od spousty z nich to byl opravdu nadlidský úkol, vzhledem k tomu, že jsou to většinou pejskaři a milovníci psů.

V létě jsme si dopřáli rodinnou dovolenou. Byli jsme čtrnáct dní u Orlické přehrady ve vypůjčeném karavanu. Známí ho mají nastálo zaparkovaný v poklidném kempu.

U karavanu je zastřešená teráska , ze které je krásný výhled na vodu. Snippovi chvíli trvalo, než si zvykl, že jeho rodina bydlí v takové podivné psí boudě. Ale pak se mu to začalo líbit, protože neustále měl smečku pohromadě. Byl nadšený i z výletů po okolí. Vyšli jsme spolu schody na Svatou Horu v Příbrami, absolvovali jsme prohlídku zámku Březnice a navštívili jsme i Akvárium sladkovodních ryb u zámku Orlík. Bohužel prohlídka zámku Orlík nám byla zapovězena už kdysi s Blekem. A to z jednoho prostého důvodu. Zámek je soukromý majetek a psi do zámku nesmí. Tak doufám, že snad majitelé v budoucnu změní názor.

Léto uteklo jako voda. Přiblížil se začátek nového školního roku. Mohla jsem chodit do práce. Jediné, na co si Snipp neustále nemohl zvyknout, byli štěkající psi téměř ve všech zahradách, které jsme míjeli cestou do práce. Domluvila jsem se tedy s cvičitelem Pavlem, jestli by mi nepomohl. Ochotně přijel a celou trasu jsme si několikrát prošli. Poradil mi, co a jak dělat, aby Snipp přestal štěkající psi řešit a šel klidně. Jsem moc ráda, že mohu být s Pomocnými tlapkami neustále v kontaktu a pokud by se vyskytl nějaký problém, vždy ochotně poradí.

Další štafetou, kterou Snipp po Blekovi převzal, bylo doprovázení na jógu. Cvičení probíhá v budově základní školy. Když mě vedl Snipp na jógu poprvé, vypadalo to, jako by to ve škole důvěrně znal a suverénně mě vedl mezi šatními skříňkami, po chodbě, přes starou tělocvičnu a potom po schodech až k taneční třídě, kde cvičení probíhá. Při procházení školou, se tedy občas ozývala od žáků hlášky typu: „Hele, vole, pes!“ Blek už byl za ty roky zkušený jogín a v hloubce relaxace nás všechny strčil do kapsy. Jen jeho procítěné chrápání občas rušilo a rozesmívalo účastnice. Ráda nosím na cvičení tričko od Pomocných tlapek, na kterém jsou zobrazeny legrační obrázky s povely pro psa. Několikrát mi ho kamarádky na cvičení se smíchem pochválily. Snippovou nejoblíbenější hračkou je míč. Když jsem mu ale vysvětlila, že owerball potřebuji na cvičení a že mi ho nemá aportovat, pochopil a trpělivě čekal, až se panička protáhne.

K základní škole má Snipp cestu naučenou perfektně. Na jaře, když skončila karanténa, chodili jsme po práci ke škole, abychom vyzvedli našeho prvňáčka po vyučování. Snipp si před školou sedl a trpělivě čekal, až se ze školy vyřítí to správné dítě. Hned jsem věděla, že jde Tadeáš, protože se Snipp postavil a začal vrtět ocasem, čímž mi sděloval, že k nám běží to naše štěňátko. Bohužel koncem října přišel zase zákaz služeb, takže jsem opět nemohla masírovat. Snipp byl trpělivý posluchač online výuky druháčků a stal se z něho milovník hudby. Naši synové hrají na hudební nástroje a vzhledem k tomu, že ostatní kroužky a sportovní aktivity byly stopnuty, bylo více času na hraní. Piano, flétnu, kytaru, ba dokonce i hlasitý klarinet poslouchá klidně a se zájmem.

První Vánoce se svou novou rodinou si Snipp užil báječně. Nevěřícně si prohlížel kapra ve vaně a bedlivě pozoroval cvrkot v kuchyni, když jsme pekli vánoční cukroví. Tvářil se dost překvapeně, když nám v obýváku vyrostla jedle, ale neměl žádnou potřebu ji ochutnat, ačkoliv dřevo miluje . Ani Ježíšek na Snippa nezapomněl. Přinesl mu spoustu dobrot a jeho zamilované tenisové míčky. Silvestrovský večer jsme si užívali pohodovou atmosféru u pohádek a společenských her, které nadělil Ježíšek. Rok 2020 utekl jako voda. Mně přinesl veliký kus štěstí v podobě mého zlatého traséra a kamaráda Snippa.