Život s Ronym

Ahoj, zdravím z Liberce. Adam chce jít vojenské Lyceum, takže s ním chodím běhat. Ze začátku to je v pohodě, ke konci už trochu nemůžu. To jsem potom rád, když si lehnu na místo, nebo večer k Adamovi do postele a spím. Jindy zase chodíme ven s Adamovou partou. To je trochu nuda, ale zase se mi dostává pochval a pozornosti. Samozřejmě jsem asistenční pes pro Adama, takže pozornost v rámci možností. Když si Adam dělá úkoly do školy je to největší nuda, ale já si poradím. Umím si udělat hračku skoro ze všeho. Ať to jsou ponožky v balíčku, nebo obal na sluneční brýle.

Z mého pohledu je Rony skvělý pomocník nejen fyzicky (hřeje), ale i sociálně (navazování nových vztahů). Dále to je skvělý parťák na sport, i když ke konci nemůže a vlaje za mnou jako šála.