Co je u nás nového
Ahoj kamarádi,
zde opět Meg, tady u mé nové rodiny má každý z lidí svůj počítač a tak vždy, když odejdou do práce nebo školy, já si jeden z nich půjčím a napíšu Vám, co je u nás nového, ale musím zase vše uklidit (jelikož o tom neví, tak pšt), než se vrátí. Naštěstí mi říkají, kdy se vrátí. Vždy když řeknou, že jsou hned zpátky, jsou pryč nejméně dvě hodiny. Když jsou opravdu jen na chvíli berou mě s sebou.
První úterý v červnu jsme navštívili mojí praprapaničku (v lidštině babičku mojí paničky). Někdy okolo poledne k nám přijela Lenky babička, s paničkou se naobědvali a potom jsme jeli na Střížkov, kde jsme počkali na Lenku a nastoupili do metra, které nás dovezlo na druhou stranu Prahy. Tam jsme přestoupili na autobus, šli chvíli pěšky až jsme došli k praprapaničky domu. Všichni jsme se s ní pozdravili, posadili a povídali si a já jen ležela a poslouchala. Asi po dvou hodinách jsme se zvedli a &s caron;li doslova o dům dál. Měli jsme totiž ještě domluvenou návštěvu a paničky sestřenice. Tam jsme také chvíli poseděli a jeli autobusem zpět domů.
V sobotu ráno jsme jeli na promoci. Vstali jsme asi v sedm hodin ráno, nasnídali se a oblékli, já jako vždy do oranžové vestičky, nasedli jsme do auta, pustili CD a asi za dvě hodiny s jedinou přestávkou jsme dojeli na mě povědomé město, ve kterém jsme ale nezastavili a jeli ještě asi 10 minut do Třemošné.
Když jsme vystoupili, první koho jsem viděla byl hnědý labrador, který na nás tak divně koukal. Jak jsem se později dověděla byla to Jessie (dnes Jazz), která taky bydlela u mojí rodiny a před rokem jí tam nechávali, jelikož již šla do výcviku. Se všemi jsme se pozdravili a panička šla pomáhat do kuchyně. Já jsem s Lenkou seděla venku, abych se v kuchyni nemotala a náhodou se v jídle neobjevili moje chlupy, a pozorovala, co se dělo kolem grilu. Lidi postupně přijížděli a mezi nimi i Hanka a Petra. Pozdravili jsme se, Petra se se mnou pomazlila a obě mě pochválili, jak mám hezkou figuru, však jsem se také celý měsíc snažila, abych měla postavu do plavek. Před třináctou hodinou jsme si šli sednout nahoru do auly. Panička si chvíli povídala s Miriam (měla v předvýchově sestru mojí předchůdkyně), co seděla před námi. Když všichni seděli na svých místech a slova se ujala paní moderátorka, já si lehla a usnula. Na konci mě Lenka vzbudila, šli jsme se projít za potůček a sedli si do stínu k ostatním předvychovatelům pod lípu a zatímco si lidé povídali, mě si vždy na chvilku půjčovala Petra. Čas rychle ubíhal a když nebylo kam utíkat před sluncem a posezení u grilu se vylidnilo, přesunuli jsme se a dál si lidé povídali. Okolo osmé se počet míst k sez ení omezil na 2 stoly, 3 lavice a několik židlí, ale zábava pokračovala dál. Okolo desáté lidé uklidili i zbytek, rozloučili se a jeli jsme domů.
A jelikož jako každá žena miluji nakupování, berou mě často do obchodů a že jich tady mají. Naštěstí v žádném není problém s mým vstupem.Také jsme byli na Terabazaru, který se koná občas v sobotu na Pankráci. Po výstupu z metra jsme šli přímo rovně a po schodech do prvního patra. Když paní u pokladny viděla mojí vestičku, zeptala se jestli jsem slepecká. Panička jí odpověděla, že jsem sice asistenční, ale jen budoucí a ta paní nám přesto řekla ať jdeme dál, bez za placení vstupného. Jak by řekla Lenka: "Takový kus hadru ( jinak by se taky moje vestička, několikrát děděná, nazvat nedala) a taková nespravedlnost." . Na burze jsem měla možnost vidět různé druhy hadů, pavouků, ještěrek i hmyzu. Lenka si koupila litr červíků pro Matyldu a panička velkou krabičku pro Josefku. Také obě uvažovali nad koupí myšičky, ale došli k závěru, že by jim dlouho nevydržela, jelikož byla odstavená od matky moc brzo a jednalo se o myšku jako krmení pro hady. S pocitem dobrého nákupu jsme sedli na metro a jeli zpět domů. Doma Lenka červíky přendala do větší krabičky, nakrmila a ukázala mi je. Občas, když jde Matyldu krmit, přijdu k ní, sednu si těsně vedle ní a pomazlíme se. Ale jen chvilku, protože potom Lenka vezme do misky troch u červíků a odejde. A tak to bylo až do chvíle, než si pro mě přijel Jirka a odvez mě zpět.
Pac a pusinku R. Megie Z bohyne lovu.
