S Pájou v kině
Milé Tlapky,
Březen je skoro u konce, nastal tedy čas Vám napsat další zprávu o našem společném soužití.
Byly jsme s Pájou v kině v Plzni. Byla jsem tam poprvé v životě. Předem jsme si chtěly zamluvit lístky telefonicky a zeptat se, zda nebude problém s pejskem. Paní mě po telefonu zpražila, že to nelze. Slušně jsem se jí snažila vysvětlit, že se jedná o pejska asistenčního, nenechala mě ani domluvit. Tak jsem zavolala cvičitelce Renče o radu. Ta mi s velkou ochotou poradila jak jednat, a vyrazily jsme na výlet. Pro Páju to byla první delší cesta autem. Zvládla to perfektně a myslím, že i poznala místo, kde poctivě dřela s cvičiteli a kde jsme skládaly závěrečné zkoušky. Olympie jí byla povědomá. Na místě jsme zakoupily lístky, Páju pustili po krátké poradě bez problémů a pak už jsme si jen užívaly krásný film. Pája ho celý prospala. Měly jsme super místo, kde Pája měla na zemi dečku a dostatek prostoru. Byl to prima výlet a dcera Lenička byla také nadšená.
Jinak jsme opět vyrazily ke kadeřnici, na pedikůru, k lékaři a všude už nás berou jako dvojku a není problém.
Když si potřebuji odpočinout na chvíli, tak se o Páju postará Lenička. Blbnou spolu a vymýšlejí ptákoviny.
Je nám všem krásně a pohodově. Užívám si každé chvíle s mojí černoškou. Je tak hodná a šikovná... je to moje láska.
Zase Vám příští měsíc napíšeme, jak se nám daří a co je nového.
Je mi opravdu moc dobře. Cítím se mnohem lépe a hodně lidí mi řeklo, že se mi zlepšila chůze. O psychické stránce ani nemluvím. Začala jsem vypouštět nedůležité a snažím se více radovat z úspěchů a z malých pokroků, které postupně přicházejí.
Vaše Lenka
