Stěhování a cesta kolem světa
Ahoj kamarádi,
omlouvám se, že jsem dlouho nenapsala, mohlo za to stěhování. Ale nestěhovala jsem se z rodiny do rodiny, jak to je v Tlapkách zvykem, ale s celou mojí „rodinou" do nového většího bytu.
Na oslavu úspěšného přestěhování jsme navštívili v Divadle Na Jezerce představení Cesta kolem světa. Ten den jsme s Lenkou jeli metrem a tramvají na výstaviště Holešovice za Hankou pro novou vestičku a haltinu (stará haltina mi neladila k novému obojku), abych v divadle nedělala ostudu. Po příjezdu zpět domů jsme počkali na paničku (Lenky mamku), převlékli se do společenského a vyrazili na metro, vystoupili na zastávce Pankrác a pomalou procházkou jsme se dostali do parku, ve kterém divadlo stojí.
Po příchodu k divadlu jsme si v pokladně vyzvedli lístky, Lenka si koupila CD s písničkami z muzikálu Já, Francois Villon, vyfotili se venku před divadlem a šli se posadit na svá místa. Sál se pomalu zaplňoval, pak se třikrát po sobě v krátkých intervalech ozvalo zazvonění, zhasli světla a představení začalo.
Prvních asi deset minut jsem seděla a hercům na podium věnovala pozornost. Zvlášť část, když žonglovali s míčky, mě velmi zajímala :-), ale pak jsem si lehla, zavřela oči a nechala se unášet hezkými písničkami, které se v představení sem tam objevili.
Pak se najednou zase rozsvítilo, ale domů jsme nešli, takže asi začala přestávka. Plno lidí se šlo občerstvit do foyer (tak se prý říká předsálí), ale my nešli. Když byl sál skoro prázdný, přišla za námi pani, která nám zarezervovala vstupenky, pochválila mě, jak jsem šikovná a hlavně, že neruším a s paničkou si chvíli povídala a domluvili se, že bychom mohli přijít na konci prosince na další představení. Jen co paní odešla, opakovalo se to, co na začátku, sál se zaplnil, zazvonilo, zhaslo se, ale já už zůstala ležet.
Když už byl opravdový konec, lidi začali tleskat, herci se několikrát uklonili a všichni začali odcházet, ale ještě před odchodem zpět na metro si nás paní ještě vyfotila, aby měla co dát na Facebook, poděkovala nám za návštěvu a rozloučila se s námi.
V divadle se nám moc líbilo a těšíme se na další návštěvu, a jelikož jste tam nemohli být s námi, tak posíláme pár fotek, jak z divadla, tak z okolí mého nového bydliště a z nákupu v Ikee a taky důkaz toho, že musím strčit ten svůj čumáček úplně všude, klidně i do žluté barvy při malování :-).
Pac Vaše Ori. (Poslala bych i pusu, ale tu mi teď docela omezují L.)
