Tři měsíce s Olinem
Dobrý den,
konec školního roku byl poněkud hektický a pak jsem byli na dovolené a proto posílám zprávu o Olinovi až teď.
Olina máme právě 3 měsíce. Denní režim je stále stejný, jako jsem psala v minulé zprávě, ten už znovu popisovat nebudu. Ale musím napsat, že je úžasné pozorovat sžívání Olina a Adama.
Zvykají si na sebe čím dál tím víc. Je zajímavé, že i když je v naší rodině víc dětí, Olin naprosto přesně ví, že patří k Adamovi a neustále si ho hlídá. Takže kam se hne Adam, tam jde automaticky i Olin. I když Olina vedu třeba já nebo někdo z dětí, Olin se vždy rozhlíží po Adamovi a chce být blízko u něj, hlídá si ho. Jeden příklad za všechny: byli jsme u vody. Adam skákal z hráze do rybníka a Olin, který seděl se mnou na břehu, byl celý nesvůj, při každém Adamově skoku měl tendenci se zvednout, běžet za Adamem a "zachránit ho". A když Adam doskákal a vylezl z vody, Olin ho oblíznul a byl spokojený, že je Adam zase s ním ;-) Funguje to i opačně: po domě a po zahradě se neustále ozývá Adamovo volání: "Olinééé! Olinééé!" A Olin okamžitě zpozorní a běží za Adamem.
Od té doby, co máme Olina, se Adam sice nijak výrazně nezklidnil, myslím, co se emocí a vztekání týče, ale všimla jsem si, že ten svůj proud neutuchající energie, kterou ventiluje hlučným chováním, poplácáváním, dupáním apod., směřuje nejen na nás rodiče, kteří jsme z něj už hodně unavení, ale i na Olina. Olinovi to, zdá se, nevadí a já jsem ráda, že nejsem jediným "hromosvodem" té Adamovy energie. V tomhle je Olin velkým pomocníkem zase pro mě. A když vidím, že Adam nemá svůj den a hodně se vzteká, tak ho položím k Olinovi, aby polohoval a zklidnil se.
Filípek má Olina taky moc rád, rád ho vodí, rád s ním polohuje a povídá si s ním přitom :-)
Byli jsme s Olinem na pár dní na dovolené pod stanem a vše proběhlo bez problémů. Olin spal s námi ve stanu, vzali jsme mu s sebou jeho podložku na spaní a byl spokojený, děti taky. U rybníka nás pobavila Olinova potřeba sednout si k nám co nejblíž tak, aby byl vždy aspoň kouskem těla na dece s námi ;-) Jinak na dovolené byl Olin naprosto vzorný, poslušný, nebyl žádný problém, chodil u nohy, čekal vždy trpělivě, kde měl a i když jsme byli u rybníků a bylo opravdu vedro, tak se vůbec nevrhal do vody jako ostatní psi. S ostatními psy, kteří tam taky byli, si poběhal, když měl dovoleno, ale jinak si jich nevšímal.
Neustále mě udivuje Olinova trpělivost, obdivuji jeho výcvik a znovu děkuji cvičitelům za jejich skvěle odvedenou práci a paní sponzorce za finanční podporu.
S pozdravem
Havlová
