Oggy na Čechomoru
Ahoj kamarádi,
posílám Vám poslední pozdrav, naštěstí jen tohoto roku.
První víkend v prosinci jsme vstávaly docela brzo, jelikož už okolo desáté začínal náš nedělní program. Nejdříve jsme jely metrem na Hlavní nádraží, kde už byl na druhém nástupišti připraven náš vlak, který projížděl naším cílem a pokračoval přes Karlštejn až do Berouna, kde jsou prý medvědi. My však už vystoupily v Radotíně a to co na nás čekalo za mostem bylo mnohem lepší, než nějaký medvěd. Bylo tam totiž více jak dvacet flatů, se kterými jsme šly na jejich Flatí procházku podél Berounky.
Další víkend jsme jely s Lenkou na Pankrác do obchodu Spokojený pes, kde Lenka koupila Leontýnce (náš nový člen rodiny, až na mě přestane fučet, tak Vám jí také představím) misky se zaobleným okrajem, údajně pod stromeček, ale dala jí to hned, jak jsem dorazily domů. Mě pod stromeček nemusely kupovat nic, mě všechny dárky totiž přinese Ježíšek, ale nejspíš dostanu nový obojek. Z mého prvního jsem totiž již vyrostla. Cestou tam i zpátky jsme jely metrem a já byla moc šikovná, že mě chválili i ostatní lidi v metru a říkali, jaká jsem krásná.
Třetí adventní neděli jsme si udělaly krásný výlet do Vysočan, který měl být zakončen vyfocením u plakátu Čechomoru na jejich koncert ve Fóru Karlín. Nejdřív lesem, pak chvíli podél kolejí, až jsme dorazily do parku, kde jsme se krásně prošly. Cestou zpátky jsme šly kolem bobovky k zastávce s plakátem. Když jsme tam ale došly, plakát byl fuč a to tam ještě před pár dny byl.
Pondělí 18. bylo hodně náročné. Ráno jsem doma odpočívala a nabírala síly na odpoledne. V půl třetí jsem měla před Národním technickým museem důležitou schůzku se zajímavými lidmi. Společně jsme šli do expozice Televizní studio, kde jsme já a moji kolegové-modelové, nafotili pár hezkých fotek a pokud to dobře dopadne, jedna z těchto fotek bude jezdit tramvají po Praze (prozradila bych Vám víc, ale nevím zda smím).
K večeru jsem byla dohodnutá s Hankou, že ji, s paničkou a Lenkou, zastoupíme ve stánku Tlapek na koncertě Čechomoru, aby mohla jít na schůzku se sponzorem. Dorazily jsme již před pátou a jelikož Fórum se oficiálně otevíralo až v šest, musely jsme jít speciálním vchodem, ke kterému si nám přišel Petr vyzvednout, takže jsme nepřišly přes vstupní halu, ale přes hlavní sál, ve kterém Čechomor právě zkoušel. U stánku nám Hanka vysvětlila co a jak, a pak vzala Petra a Lady a odešli na schůzku, s tím, že se před sedmou vrátí, že nejvíce lidí bude chodit až po koncertu. Měla pravdu, během první hodiny přišla pouze Martina Partlová, která mě pomuchlovala a pak politovala, že musím poslouchat ten řev. Vedle v sále totiž ještě dozkušoval Čechomor a jak byl sál prázdný, opravdu to trochu řvalo. V šest se otevřely hlavní dveře, byli vpuštěni lidi, zároveň se zavřely dveře do sálu a najednou bylo velké tajemství, co se děje na pódiu. Když lidé čekali před sálem, měli aspoň možnost si u nás něco koupit, nebo aspoň hodit pár papírových do kasičky a přispět tak na výcvik nás, budoucích asistenčních psů.
Před sednou se z ničeho nic objevila Hanka a začala nám pomáhat s prodejem. Chvíli po sedmé zmizeli všichni lidé z předsálí do sálu a koncert začal. Já ležela u stánku a poslouchala a už to řvalo méně. Asi se Martina Partlová za mě přimluvila, ona je totiž naprosto dokonalá.
Když se koncert blížil ke konci, vzal mě Martin Diviš (generální ředitel pojišťovny Kooperativa) na pódium a s námi šla i Hanka a její Lady. Nejdřív u mikrofonu mluvil Martin a já si sedla a poslouchala, pak slovo předal Hance a mě si vzal do náruče, aby mě všichni pořádně viděli a já mu za to pořádně olízla obličej a lidi se smáli a tleskali. Když jsme se vrátili ke stánku, já a Lady jsme totálně padly a vůbec nevnímaly okolní svět.
Někdy okolo půl desáté už moc lidí nechodilo, tudíž Hanka začala balit stánek a s Petrem odnosili věci do auta. Poté jsme se rozloučili a než jsme opustily Fórum, stihla jsem se vyfotit s Čechomorem na plakátu i s živou Martinou Pártlovou, která mi řekla, že jsem jedna z těch inteligentnějších.
Vaše blonďatá, ale velmi inteligentní Oggy.
