Velký pomocník i pro zbytek rodiny
Ahoj,
Jmenuji se Honza Vaněk, je mi 21 let a jsem na vozíku, mám totiž Svalovou Dystrofii typu Duchenne. Jelikož ne vše sám zvládám, pomáhá mi téměř čtyřletá hnědá labradoří slečna Naty.
Naty je už můj druhý asistenční pes, protože můj první labrador Sony je už v důchodu.
V čem mi Naty pomáhá? Otevírá mi dveře, podává věci, na které nedosáhnu nebo ty, které mi upadnou na zem, nosí oblečení . Častý povel, který používám, je, hledej maminku, to se Naty zvedne a doběhne najít někoho, kdo je nejblíž a přivede ho ke mně, když jsem třeba ještě v posteli nebo ve vaně nebo, když prostě něco potřebuju. Také mi při canisterapii pomáhá svým tělem zahřívat moje svaly. Je to velký pomocník i pro zbytek rodiny, protože vlastně převzala některou práci, kterou by jinak musel dělat někdo jiný. Naty práce baví, to se pozná jednoduše podle toho, jakou má radost, když jí dám nějaký povel a když ho udělá dobře, čeká jí vždy nějaká dobrá odměna.
A jak se u mě Naty má? Řekl bych, že dobře. Spí se mnou v posteli, chodí se mnou úplně všude, kam jdu, do kina, do divadla, na procházky, nakupovat, do restaurace.
Ve Třemošné 24. 10. 2019
Honza Vaněk
