Rádi spolu s Naty trávíme čas

Ahoj,

jmenuji se Honza Vaněk, je mi 26 let a mám svalovou dystrofii typu Duchenne. Na invalidní vozík jsem usedl kolem 11-tého roku a od té doby je pro mě vše složitější. 

Díky Vám jsem dostal moji nejlepší kamarádku Naty. Naty je můj druhý asistenční pes od Pomocných tlapek. Tento rok oslaví už své 9 narozeniny.

Natynka je moje velká opora jak fyzická, tak ale i psychická. Je velmi pečlivá a své povely vždy odvede na jedničku.

Od Pomocných tlapek jsme ji dostali bezvadně vycvičenou, každý den používáme spoustu povelů. Nejčastěji mi Naty nosí oblečení, otevírá a zavírá dveře, hledá členy domácnosti, když něco potřebuji a podává mi věci, které mi spadnou na zem. Je se mnou prakticky pořád.

Společně chodíme úplně všude např. do kina, do divadla, do restaurací, na dovolené, na koncerty (na ty rockové jí ale nechávám doma byl by to na ní moc velký hluk), chodíme na procházky, beru si jí do práce a také na spoustu jiných míst. Umíme se, ale také zabavit i doma

Naty je hodně živá a hravá, takže se s ní nikdy nenudím. Její nejoblíbenější hračkou jsou tenisáky, já se skvěle bavím, když si s nimi hraje, do tlamy se jí totiž vejdou dva najednou. Ještě máme malou 13letou yorkšírku Sofinku, se kterou občas vedou bojové hry, je zábavné, když se dívám na to jak si, tak velký pes jako je Naty zkouší hrát s mini psem Sofinkou.

Rádi spolu s Naty trávíme čas. Je to jako mít nejlepšího kamaráda. Vždy pomůže a rozesměje vás, když vám zrovna do smíchu není. Jsem moc vděčný, že ji mám.

Honza Vaněk & Naty