Dobrý parťák Max

Maxe mám už nějakou dobu a musím říct, že je to dobrý parťák. Poslední dobou  má sice méně práce, ale zároveň i trochu víc. Změnili se mu povinnosti. Už není potřeba, aby při epileptických záchvatech chodil pro mamku, protože mi epilepsie vymizela. Tím, že mi epilepsie vymizela, tak si myslím, že se ulevilo jak jemu, tak i mě a mamce.

Nebýt Maxe tak už jsem zde taky nemusela být. Když jsem se jednoho rána vzbudila, tak jsem nemohla dýchat a bylo potřeba přivolat pomoc. Max na nic nečekal a začal škrábat na dveře, dělal to chvílí a dokázal tím probudit mamku, která hned přiběhla. To bylo, co Max zažil práci záchranářů. Sice se mnou nejel sanitkou, ale říkali o něm, že je moc šikovný. Nechtěl se ode mě ani hnout. Bylo vidět, že on i my jsme z toho byly vyděšení. Kdo ale ví, jak by to dopadlo nebýt Maxe.

Ještě v ten večer mě pustili, ale další den sem skončila znovu v nemocnici a tentokrát na dýl. Skončila jsem totiž v umělém spánku na 3 týdny, ale z těch si nic nepamatuji. Všichni mi říkali, že tam zamnou mamka s Maxem chodili, ale já si to nepamatuji. Pamutuji si, až mě dali dolů na ARO box. Tam pokračovali návštěvy mamky s Maxem a kamarádů.

Max byl ve Vojenské nemocnici oblíbený. Všichni ho chválili, jak je šikovný, a dokonce mohl i na postel. Na postel ho, ale ze začátku museli dávat. Tím, že jsem nemohla mluvit, tak na ní nechtěl sám skočit. To ale zdravotnímu personálu nevadilo a když přišli, tak už mi ho automaticky dávali na postel. Tím, že jsem nějako dobu nemohla mluvit, tak se Max celkem dobře naučil na ukázaní. Ve Vojenské nemocnici ho nechali dokonce nosit kapačky či cokoliv jiného a mohl i k jiným pacientům, pokud to pacient a my povolili :). Takové štěstí už bohužel nebylo v Motole. Tam byl pomalu problém, aby mi ho vůbec pustili na pokoj. Ale i to se nakonec povedlo. Na vánoce už jsme byly všichni spolu doma.

Max se mnou podniká spoustu věcí. Jezdíme spolu na koncerty, na sportovní akce, ale taky k lékařům. Max je oblíbený i u celých kapel, třeba u kapely Pekař anebo u Jakuba Děkana.

Maxova práce přes den vypadá, že má celkem volno. Ale když náhodou se stane, že toho přes den moc nepotřebuji, tak si to vynahradí večer. Večer mi pomáhá s vyslíkáním a pak polohuje. Odnáší věci, které posílám mamce do jiné místnosti anebo mi podá, co je potřeba.

Katka