Přítomnost Máji naši rodinu doslova rozzářila
Ahoj všichni V tlapkách,
po delší odmlce je tu další delší, dvojitá zpráva ze soužití z mojí krásnou, milovanou, smetanovou, čtyřnohou pomocnicí Májou.
V březnu jsme oslavili 2. narozeniny naší psí slečny. Je to labrador, takže jí vždy udělá radost nějaký pamlsek, nebo něco co se dá okusovat třeba uvařená morková kost.
Každé ráno mě probouzí olíznutí obličeje a prstů rukou a stejně tak večer, když jdu spát, tak mě Mája nejprve olíže. Dřívější brnění prstů téměř zmizelo.
Potom, když mě manželka obléká si najdeme chvilku na canisterapii. Mája už ví, sama přiběhne, lehne si za má záda do klubíčka a vydržíme tak dobrou čtvrthodinku. Je to úžasný start do nového dne, její energie a teplo mě úplně nakopne, prohřeje tělo a já pak nemám takové spazmy.
Přítomnost Máji naši rodinu doslova rozzářila, našim klukům už je patnáct pryč a mají jiné zájmy, navíc teď půjdou oba studovat mimo naše město, takže Mája jejich pomoc zastane (podá věci, zanese paničce, otevírá atd.). Nejradši je, pokud má celou smečku pohromadě, to znamená, že kluci jsou doma a stačí, aby jeden odešel, to potom Mája vyhlíží, kdy se zase vrátí.
Když koukáme na televizi, nejraději leží schoulená pod mým vozíkem a odpočívá, stejně když pracuji na počítači. To si zase lehne z boku a když už je to dlouhé, da o sobě vědět upřímnými pohledy, nebo packou, jako už nepracuj a pojď něco podniknout…
…Tak jdeme třeba k Labi. Rádi chodíme pod most ve Štětí, tady se dostaneme až přímo k řece, kde sleduje proud, nebo skákající ryby. Na hladině vody se tvoří víry, kolem poletuje hmyz, občas projede nějaká loď a my tam vydržíme i několik desítek minut. Voda jí spíše nezajímá, je to divné, přestože je labradorka, tak jí to do vody moc netáhne a myslím, že by ani do Labe neskočila, kdyby byla na volno. Když mám někdy povolené vodítko do řeky nevkročí, má z velké vody respekt.
Každý den chodíme na zahrádku k Labi, Máje se tam moc líbí, protože má úplnou volnost, má tam dva míče a vždy někoho donutí, aby házel, nebo mi je prostě jenom nosí.
Někdy jí ze srandy na zahradě pustíme zavlažovací kačenu, a to pak chvíli vodu chytá a když se namočí tak neví, jak by před ní utekla ke mně, protože já samozřejmě být mokrý nechci, tak stojím opodál. V létě zrají jahody a Mája, stejně jako moje předchozí fenka Wally je chodí sklízet, vybere si vždycky tu nejčervenější a ta je její… Nebo, když má na zahradě starou vodu v misce a chce se napít, tak vždycky na někoho kouká, pak jde a shodí třeba pet flašku s vodou, aby na sebe upozornila. Jakmile má vodu vyměněnou s chutí se napije a radostně poskakuje kolem toho, kdo jí vodu vyměnil.
V rámci péče o chrup, čistíme Máje zuby speciálním kartáčkem a pastou s enzymy pro psy. Doma a někdy i na zahradu občas dostane morkovou, nebo jinou kost, a to je pak šťastná, pořád jí nosí, všem ukazuje. Po pár kolečkách s kostí ulehne a okusuje ji, a tím si také zuby čistí.
Nedávno jsme byli několikrát v nákupním centru a chová se stále vzorně. Také jsme byli na muzikálu na venkovní scéně karlínského divadla v Praze na výstavišti, kde ji spousta lidí obdivovala, to se Máje samozřejmě líbilo. Po představení jsme potkali herce Martina Písaříka a Václava Vydru, který obdivoval schopnosti asistenčních pejsků. Byl večer, setmělo se a my jsme šli na sběrné parkoviště v Letňanech. Než panička otevřela auto, tak si Mája všimla na druhé straně parkoviště podezřelého pána, napřímila se a štěkla. Mája nás večer brání hlavně, jak se jí někdo „nelíbí“… já, vím, že jen straší, ale připadám si tak nějak bezpečněji. U nás ve městě jsem se v poslední době sám bez psa bál, a tak jet večer na vozíku ven, bylo pro mě těžké.
Ted o prázdninách jsme také tradičně navštívili Zoo Praha, kde mají asisťáky rádi. Mája se chovala, jak se na psí asistentku patří, přesto nás nepustili do pavilonu papoušků. Bylo to zklamání, protože už jsem tam s asistenční fenkou několikrát byl. Ale byli jsme vítáni třeba u tygrů. Také v horní části zahrady zmizela pítka pro psy, takže se při návštěvě zásobte vodou. Dalším výletem byl okruh pro motokáry Praga v Horních Počernicích, kde nám ve všem vyšli vstříc, kluci si závodění užili. Mája hned dostala misku s vodou a nevadil jí ani hluk burácejících motokár.
To je zatím od nás ze Štětí vše, užívejte zbytek léta a ať se vám všem daří!
Karel s Májou
