Eliška Honlová a Lady
menu

Eliška Honlová a Lady

Milé Pomocné Tlapky,

není to snad ani možné, ale máme za sebou první společný měsíc. Představujeme Vám tedy náš NOVÝ TÝM Elišku s Lady. Elišku šest let doprovázel asistenční pes Harry a rok po jeho odchodu Eliška získala novou parťačku, tu nejlepší LADY.

Co Vám budeme povídat, obava ze secvičení a následné zkoušky byla, věděli jsme, že začátky nejsou a nebudou jednoduché a čeká nás velká a důsledná práce. Shledaní s Lady bylo radostné i přes Elišky nemoc, která se jako zázrakem za dva dny vyléčila (jelikož se jí to nikdy dříve takhle rychle nepovedlo – máme jasný důkaz léčitelky Lady a blahodárného účinku psa na člověka). Kdo Elišku neviděl – neuvěří, do Starého Plzence přijela totiž s šílenou rýmou a červeným nosem.

Hned od prvního dne jsme začali trénovat, ale vlastně nebylo ani co, Lady poslouchala na slovo a to doslova. Všechny povely sedni, lehni, zůstaň, čekej, otoč se, chůze u vozíčku … vše šlo krásně hladce. První obava z nás tedy hned spadla, Elišce jsme dali pár dní na zotavenou a pak začala pilně trénovat podávání. To byl a asi chvilku bude oříšek, Lady podává nádherně do ruky, ale Eliška není dostatečně trpělivá a Lady je rychlá. Bude to chtít chvilku cviku.

Nechceme a nebudeme srovnávat, každý pes je jedinečný a rozhodli jsme se, že na Harryho budeme vzpomínat a Lady budeme milovat stejně a opravdu, jiskra přeskočila a my jí od prvního dne milujeme úplně stejně, je totiž úžasná. Zkoušky jsme zvládli, podávání se podařilo vyladit a my doma pilně pokračujeme.

Doma se Lady zaběhla do našeho denního režimu zcela bezproblému, tráví veškerý čas s Eliškou. Pokud je Eliška ve škole, dělá společnost mě se Stelinkou. A tady bych chtěla moc vyzvednout neocenitelnou pomoc a poslušnost Lady – Stelince jsou totiž dva roky a je to rarach, nic před ní nezůstane na místě, pobíhá, neposedí, neposlechne a je trochu jak motorová myš, která nemá tlačítko OFF a ON – jenom pro představu jak naše procházky a pobyt venku vypadají, nechce už moc být v kočáře, chodí samá a zásadně tam kam chce ona a ne tam kam potřebuji já, naučila se poměrně dobře utíkat a toho využívá v každou nejméně vhodnou chvíli. Upřímně - obava byla na místě, ale potom co se můžu na Lady na 100% spolehnout, že zůstane na místě, nezvedne se, nemusím hlídat a obávat se, že budu volat a napomínat ještě jí a běhat za Stelinkou a tím pádem nebudu vědět kde mi hlava stojí, to se nedá slovy popsat, jaká to je pro mě úleva. Tady patří fakt obrovská pochvala za povel „zůstaň“, zase platí, kdo nezažil nepochopí a při velké rodině jako jsme my, je to opravdu to nejdůležitější, co potřebujeme, abychom plynule a v klidu všichni odešli z domu, na výlet apod.

Za první měsíc jsme zvládli výlet za Tlapáckou rodinou Sekaninů a seznámení Lady s Charliim. Taky krátký velikonoční pobyt, který jsme bohužel museli ukončit z důvodů totálního zdravotního kolapsu celé rodiny, ale věřím, že se dáme brzy dohromady a někam brzy vyrazíme.

Tak to bude asi za první měsíc všechno a my se těšíme na ty měsíce další :) . Děkujeme moc trenérovi Petrovi za jeho pomoc při podávání, bylo to moc potřeba a moc si toho vážíme.

Mějte se krásně a pac a pusu.



Rodina Honlová a Lady