Kuki o mne pečuje a hlídá
Milé Tlapky,
zdravím všechny v novém roce plném nadějí, že přinese ty dlouze očekávané lepší časy. Naše smečka se rozrostla o toužebně očekávanou 9 letou chovnou fenku Iren, matku mnoha asistenčních a vodících psů. Stejně jako její matka Rita prožije v naší rodině zasloužený důchod. Již mazák asistenční pes Kuki i jeho věrný kamarád Jack, přijali Irenku mezi sebe, jako by byli staří dobří známí. Kuki se za 8 měsíců, které spolu sdílím, pořádně zakulatil a nyní hlídáme každičké sousto, které sní. Je to však velmi těžké, protože jako každý labrador je stále hladový a zbaští co kde na zahradě najde. V létě chodil na švestky, které k nám padaly přes plot od sousedů a neodolal ani padlým jablkům s červíky.
Můj zdravotní stav se nijak nelepší, a tak mne Kukísek doprovází zejména do nemocnic na odborná vyšetření, kde se chová velmi způsobilé, všichni ho obdivují a on se tváří velmi vznešeně, jako by všemu rozuměl. Často také lidem předvedeme podání hůlky, brýlí, léků, tužky, kapek do nosu a zvonícího telefonu, a dlouhé čekání všem pacientům rychleji uteče. Jen jsou smutní, že ho nesmí pohladit. Vůbec mu nemusím dávat povely během cesty. Krásně kopíruje moji chůzi, když se zastavím hned stojí, a když si u lékaře sednu, tak hned sedí nebo leží vedle mne. Kolemjdoucích psů si nevšímá.
Doma automaticky po probuzení dostanu pusinku a potom papuče, léky a láhev s pitím. Někdy to trochu pomíchá a prvně přinese láhev a potom léky a nakonec papuče, ale proč ne? Alespoň je čemu se smát a každé ráno není stejné. Hodně rád se mazlí a teď si mě pro sebe chce zabrat Irča, takže hned našel způsob, jak mi být nejblíž. Prostě mne zalehne a začne mi olizovat tvář, cucat i okusovat nos, a potom se svalí na bok a Irenku vytlačí na druhou půlku postele. Se svými třemi černými anděly se nenudím, prozáří mi každičký den. Jsou mi oporou. Kuki o mne pečuje a hlídá mne ve dne i v noci. Kdykoliv opustím postel, tak vyskočí a jde se mnou. Nedokážu si vůbec představit život bez svých chlupáčů. Vděčím jim i za pocit bezpečí, když vím, že mi Kuki, kdykoliv potřebuji, přivolá tlačítkem pomoc manžela.
Život ke mně nebyl milosrdný, ba naopak mi kladl neustále nové a ještě větší překážky. Nikdy jsem se nenechala zlomit, ba naopak mě každá zkouška ještě posílila. Za nemoc jsem se neschovávala, neprosila o pomoc. Nyní jsem však plně závislá na pomoci druhých a právě kouzelné psí tlapky mi tolik pomáhají. Pomáhají z lásky, nezištně a jsou tu stále v pohotovosti jen a jen pro mně.
A za to Vám všem z Pomocných Tlapek tolik děkuji.
