Šikovný společník Jirka
Čas utekl jako voda, je to už měsíc, kdy jsme se rozjeli do Plzně na naše druhé setkání s Jirkou.
Byla jsem zvědavá, zda nás ještě pozná, ale obavy byly zbytečné, Jirka nás hned radostně přivítal. Během secvičování jsme si s Jirkou zopakovali, co jsme trénovali na prvním setkání v září. Podávání předmětů, otevírání a zavírání dveří, polohování, ovladatelnost v supermarketu. Když nám něco nešlo, tak nám to Petr vždy trpělivě vysvětlil. Zkusili jsme si také cestu trolejbusem, prošli se centrem Plzně a navštívili veterináře.
Po závěrečných zkouškách jsme si konečně mohli odvézt Jirku domů. Sbalili jsme oblečení a společně s pytlem granulí a dalšími věcmi pro Jirku jsme vše naložili do našeho malého auta. Na cestě byl v autě hodný, chvílemi jsem se až lekla, zda jsme ho někde nezapomněli. Doma dostal granule a spokojeně se uvelebil v pelíšku.
Jirka se hned zapojil do našich každodenních činností a osvěžil náš tak trochu stereotypní život. Ráno vozíme Verunku do školy, kde Jirku všichni srdečně přijali, potom následuje krátká procházka v parku za školou. Jednou týdně se mnou chodí na angličtinu, pak se projdeme po městě a zbytek času, kdy čekáme na Verunku, trávíme v cukrárně, kde ho často lidé obdivují, jak je hodný. Další dny většinou jezdíme nakoupit a domů, kde Jirka odpočívá, nebo jdeme na procházku. Odpoledne zase zpět pro Verunku do družiny a pak program podle počasí a podle toho, jak je Verunka unavená. Buď procházka, nebo jde Verunka spát. Navečer si pak spolu hrajeme, podáváme předměty, nebo schováváme míček a Jirka ho hledá.
Před koupáním zkoušíme polohovat, nechávám Jirku olizovat jogurt z Verunčiných rukou, obličeje a bříška. Řekla bych, že to je velmi sblížilo. Ukazujeme si Jirkův čumáček, uši a jazyk a Verunka ho napodobuje a vyplazuje jazyk jako on. Začíná opakovat povely, řekne "Hop", když má Jirka na polohování vyskočit na postel a pak zase "Dolů". Umí říct "Fuj", nebo mu naznačuje posunkem, aby si sednul, nebo lehnul. Zkouší ho vést na vodítku, nebo ukazuje na kliku, aby otevřel. Také se začala ráda koupat, protože Jirka vždy sedí u vany a olizuje z Verči kapky vody. Ráno se s ním hned po probuzení vítá a večer neusne bez rozloučení. Jirka spí celou noc vedle naší postele, občas uspáváme s Jirkou v posteli a v noci se pak přesune na pelíšek.
Velmi děkujeme všem sponzorům a Pomocným tlapkám za Jirku . Vychovateli Jirkovi, že ho skvěle připravil do života Petrovi a všem cvičitelům, že z něho vycvičili prima šikovného společníka. Jsme moc rádi, že ho máme.
Ještě se nám stala krásná věc. Před pár týdny jsem byla s Jirkou v Kooperativě platit pojistku na auto. S paní jsme se bavili o Pomocných tlapkách a také o tom, jak jsem bloudila, než jsem dojela do Plzně. Nedávno mi napsala, že má pro nás dárek. Jaké bylo mé překvapení, když jsem se dozvěděla, že to je navigace do auta. Byli jsme si pro ni v den Jirkových narozenin. Všem, kteří nám ji zařídili, moc děkujeme. Teď už určitě nezabloudíme.
S pozdravem
Šrámkovi
