Rok s Jirkou utekl jako voda

Rok s Jirkou utekl jako voda a ani jsme se nenadáli a jsou za námi druhé společně strávené Vánoce.
Za tu dobu jsme toho spolu hodně prožili. V létě jsme společně strávili šest týdnů v Janských Lázních a Jirka to zvládl na jedničku. Sice byl po příjezdu trochu zmatený, kde to zase je, ale jakmile jsem z auta přinesla pytel granulí, pelíšek a misku, tak se uklidnil a od té doby tam byl jako doma. V lázních byl Jirka vítaným hostem, všichni zaměstnanci se k nám chovali mile a vycházeli se vším vstříc. Kromě bazénu a jídelny s námi mohl chodit všude, vydržel i bez problému sám na pokoji, když bylo potřeba.

Po celé léto jsme spolu jezdili na výlety a chodili po horách. Snažím se s Verunkou aspoň přes léto hodně chodit, je sice hodně nemotorná a špatně se jí chodí v nerovném terénu, ale s mojí pomocí ujde i deset kilometrů. Jirka je naší velkou motivací a díky němu nesedíme jen doma, ale v jeho milé společnosti podnikáme různé výlety a procházky.

Rádi také jezdíme na výlety vlakem, kde je Jirka nepostradatelným pomocníkem. Verunka je mnohem klidnější, hladí si ho, nebo si na něho položí unavené nohy.

Doma chodí Verunka ještě často odpoledne spát. Jirka už ví, že musí být potichu a leží vedle postele. Jen se vzbudí, běží mi to Jirka oznámit. Verunka se s Jirkou ráda pusinkuje, občas ho zlobí, nebo mu omylem šlápne na ocas, ale Jirka to všechno skvěle zvládá. Verunka často rozhazuje hračky a Jirka za ní běhá a sbírá je. Podává mi plínky pro Verču, ráno, když se probudíme, nosí nám boty.

Přejeme všem hodně zdraví a štěstí v novém roce a mnoho radosti s psími miláčky.

Eva Šrámková