Jasmínka a Honzík a o něco složitější život
menu

Jasmínka a Honzík a o něco složitější život

Dobrý den paní Pirnerová,

i přesto, že máme kvůli Covidu všichni o něco složitější život, my tady v Šumperku zažíváme s naším Honzíkem a Vaší Jasmínou i pěkné momenty. Alespoň se o to snažíme. Celý uplynulý rok jsme upravili náš režim dne především na potřeby Honzíka. Distanční výuka s postiženým dítětem je pro rodiče možná ještě větší "vzrůšo" než s dítětem zdravým. S dovolením, mám pro to srovnání = mám doma ještě zdravou pubertální dceru Aničku. S ní je distanční výuka taky náramná "prča".

Protože jsem milující rodič, zodpovědná matka a páníček asistenčního psa, tak nesnesu vidět svou "smečku" jak celý den (kromě té zmiňované distanční výuky) proleží u televize, s mobilem v ruce nebo v měkkém pelechu. Proto mají všichni naordinovanou procházku a to prosím každý den. Zatím co děti Honzík a Anička různě argumentují: "jééé už zase, né dneska néé.....apod", jedinná Jasmínka jim v ten moment jde vzorným příkladem. Ta neodmítá nikdy. Směr, délku i tématiku procházky se snažím obměňovat, někdy s větším, někdy s menším úspěchem.

Jasmínka mě v té chvíli vždy podrží. Když mi dochází trpělivost i síly, vyskočí, "blafne" nejdříve na Honzíka, pak na Aničku a děti musí fungovat. Když se jim nechce vstávat, skočí jim do postele a místo zvonění budíku dostanou nálož psího budíku tzn.: "blejzání" na obličej a uši, zavrtá se k nim pod peřinu a funí jim na záda. Tento typ buzení nelze dlouho vydržet a pak nakonec vždy vstanou. Jasmína je v tomto velmi důsledná a houževnatá.

Dříve jsme hodně cestovali, to teď není možné. Loňské jaro jsme si stihli pořídit ojetou dodávku, kterou jsme pak během pár týdnů předělali na dostačující obytný vůz a objeli alespoň naše milované Jeseníky. Více už jsme nestihli (pak nám opět omezili pohyb). To, co jsme ale loňské léto pěkného viděli, nás nabudilo, abychom tu složitou situaci unesli dál. Současně se můžeme tak těšit na další cestování. I kdybychom s tou dodávkou měli dojet tady na 6 km vzdálenou naši chaloupku do Rapotína. Tam zaparkovat, vytáhnout kempingový nábytek, mobilní gril, dýchat čerstvý vzduch (bez roušky) a koukat se na Bukovou horu, která nám na chaloupce dělá ten krásný výhled do přírody.

Přejeme všem nejvíce zdraví, radostné a slunečné Jaro ze Šumperka!

Honzík + Jasmínka + Anička + Alice BINDEROVI