Život s Irčou
S Irčou ted trávím mnohem víc času, což je super, protože na střední školu se mnou chodit nemohla, tak teď se máme možnost víc užít! :-) I když už ji teď bude v listopadu 11 let a má už takový volnější režim (více odpočívá :-)) a pomáhá mi hlavně doma, tak samozřejmě pořád ochotně a radostně dělá to, co má :-)
Když je hezky, jsme venku na zahradě, ráda jezdím na el. voziku a Irča jde poslušně vedle mě. Jezdíme spolu taky k babičce na chalupu, kde je krásná příroda a chodíme občas i na delší procházku po okolí. Po delších procházkách je unavená, tak ji šetřím. Přeci jen už neni nejmladší :-)...
Ttrénujeme taky podávání - někdy Irče uklouznou tlapky, ale pak povel zopakuju a ona předmět znovu podá :-) Musím mluvit hlasitě, aby mě slyšela, což je ve své podstatě pozitivní. Myslím, že mě Irča dost dobře odnaučila mluvit potichu :-)
Canisterapie je pro nás obě relaxační činnost, kterou si moc užíváme :-). Kromě uvolňování svalů mi Iriska taky sama od sebe olizuje ruce, které pak mám díky tomu volnější. Je moc šikovná, dělá to automaticky a nepotřebuje k tomu, abych měla v ruce pamlsek, ani je nemám namazané sýrem nebo jogurtem. Je to super :-)
Nejradši mi otvírá dveře, jde jí to skvěle! Nedávno, když jsem šla do svého pokojíčku, vedle kterého je hned koupelna, myslela, že jdeme do koupelny a naprosto automaticky dveře otevřela! Tak jsme si šly aspoň umýt ruce, aby neměla pocit marnosti :-) Hodně mě to pobavilo, jak je už na to prostě zvyklá!... Je to moje šikula a mam ji hrozně ráda!
Děkuji vychovatelům, cvičitelům a v neposlední řadě také sponzorům - všem , kteří mi umožnili mít doma tuhle skvělou pomocnici Irču.
