Smutná zpráva

Dobrý den,

s velikou bolestí v srdci oznamujeme, že nás dnes Indy opustil. Je to veliký smutek, snad ho tam za duhou už nic netrápí. Bude navždy s námi, náš přítel, kamarád, parťák.
Děkujeme za vše.
Byl naším bohatstvím, děkujeme, že mohl vstoupit právě do našeho života.

Gürtlerovi

Dobrý den, paní Hanko,

dovolte mi, napsat Vám v tom velikém smutku ještě pár slov...

Nepřetržitě mi tečou slzy, všichni jsme z odchodu Indýska neskutečně zlomení. Jsem nešťastná, že nebylo v našich silách zachránit ho. Je to moc těžký pocit. Na léčbě antiepileptiky i kortikoidy se jeho stav na celé dva týdny stabilizoval, záchvaty vymizely, vrátila se mu chuť k jídlu, vítal nás vrtěním ocásku, zvládal procházky. Svitla velká naděje, ze náš milovaný přítel a bojovník s námi ještě zažije plno hezkých chvil a dobrodružství. V neděli večer se ale jeho stav opět zhoršil, nemoc znovu udeřila. V pondělí ráno začal Indýsek ztrácet schopnost chůze, hůře se orientoval, byl apatický. Během okamžité návštěvy u veterináře jeho nožky zcela vypověděly službu a nebylo jak mu pomoci. Nastal pro nás bolestivý čas loučení. Vyprovodili jsme ho důstojně, v klidu a bez trápení, tisknutím všech jeho šikovných tlapiček , objetím jeho celého. S poděkováním za vše, co nám do života přinesl, jak moc nás obohatil, co nás naučil a jak o nás svojí láskou pečoval, jsme s ním došli až na samotný konec tohoto světa. Odešel tiše a bez bolesti, v naší společnosti. Věřím, že věděl a cítil, že jsme pro něj i v tento den udělali to nejlepší. Za duhou už se prohání s ostatními úžasňáky a šikovnými společníky a vidí nás. Byl to náš anděl a zůstává dál. Jen už musel jít, volali ho tam nahoru. Už navždy bude dávat pozor na našeho Káju.
Nikdy nezapomeneme, jsi s námi napořád, Indýsku, chlapečku náš… Moc tady chybíš. Opatruj se nám tam, kde už nic nebolí.

Děkujeme Vám, paní Hanko a celému vašemu týmu. Za Vaši pomoc, práci, péči, empatie, za vše.
Dekujeme, že Indy byl a je pořád náš, že jsme ho v tomto životě mohli potkat.

Nevím, jak bez něho půjdeme dál, ale musíme…

Opatrujte se.
S láskou Gürtlerovi