S Inou vždy a všude
Dobrý den,
je na čase, abychom vám ve zkratce daly vědět, jak se nám spolu žije.
Když jsem Inu přebírala, měla sníženou dávku krmení kvůli váze, teď už má váhu optimální, tak dáváme předepsané množství. Nemusíme ani sledovat hodiny, Inuška dá každý den dost jasně najevo, že se blíží čas naplnit její misku.
Jinak jsme spolu vždy a všude – v práci, na úřadě, u lékaře, na rehabilitaci, v restauraci, s Adamem na tréninku nebo na vystoupení, chystáme se do kina... o nakupování ani nemluvím. Ina se umí chovat vzorně a poslušně, můžeme bez obav kamkoliv (tedy tam, kde je to bezbariérové). Ani jsem se zatím nesetkala s žádnou negativní reakcí okolí. Spíš naopak – často musím už z dálky volat „nehladit!", každý totiž tu moji frajerku v saku obdivuje. Počasí nám celkem přeje, venku bývá i sluníčko, takže chodíme každý den na procházku.
Je to nejen velká pomocnice, ale i velký mazel a každé pohlazení vrací pohlazením po duši. Budu se opakovat, ale velké díky všem těm, kteří mi toto umožnili.
Veronika
